Na odstřel

Příběh o dvou kamarádech na které těžce dolehne rodinná krize a hlavně poznání pravých tváří jejich otců. Hodnocení lehce nad 50% moc nechápu. Dlouho jsem knihu odkládal právě kvůli nízkému hodnocení, přitom byl příběh zajímavý, čtivý a dle mého výborně napsaný.

Kniha Na odstřel Miloše Cajthamla vyhrála 23. ročník Literární ceny Knižního klubu, což byl pro mě důvod zjjistit, jakou knihu porota letos vybrala. Tato literární cena má docela dobré jméno – knihy, které ocení obvykle nebývají marné. Obstála by ale tato kniha i bez té nálepky, kterou se teď může pyšnit? Příběh je vlastně jednoduchý. Dva kamarádi z odlišných sociálních skupin – Marek a Tomáš. Tomášův otec je bohatý podnikatel, který své rodině zajistil život v luxusu. Markův otec právě přišel o místo, ale ani předtím to žádná sláva nebyla. Má vysokou školu a je hrozně chytrý, ale k luxusu mají hodně daleko. Marek a Tomáš mají přesto něco společného: svého otce vidí jako silný vzor. Tomáš Marka zatáhne do svého prostředí, ve kterém peníze nejsou problém a kde si člověk může dovolit vše, co si může koupit – chlast, drogy, holky. I když vám ještě není 18 let. V knize vlastně vidím dva motivy. Ten první popisuje dva rozdílné světy a fungování v nich. Tomáš svého mladšího kamaráda zasvěcuje do života – a do cynické hry na odstřel, kterou hrají se svou partou. Marek nejdřív v tomto prostředí působí jako kůl v plotě, brzy v něm ale najde své místo. Druhý motiv mi přijde ještě zajímavější – vztah syna k otci a bourání soch z mramoru. Oba tyto motivy autor zpracoval velmi zručně, úměrně nevelké délce knihy. Jeho styl je opravdu stručný, nezdržuje se květnatými popisy a často nechává na čtenářovi, aby si ve své fantazii dokreslil situace, které načrtne. Postavy nechává promlouvat jejich přirozeným jazykem, a to se mi velmi líbí. Nemám rád, když v próze 14letý kluk mluví slovníkem vysokoškolského učitele. Čím víc se vyprávění blíží k vyvrcholení, tím víc je sdělení knihy naléhavější a události krkolomnější. 168 stran, na kterých je odvyprávěn celý příběh neposkytuje moc prostoru k rozvinutí například charakterů postav. Budete si tedy muset stačit s náznaky a indiciemi. Máme tu vlastně čtyři důležité postavy – dva syny a dva otce. Pak tu máme pár dalších zajímavých postav, ale jejich pozadí není pro příběh tolik důležité. Haruki Murakami by jistě kolem těchto postav dokázal vytvořit příběhové odbočky, ale Miloš Cajthaml se rozhodl pro stručnost. Kniha Na odstřel je tak jednohubka na jedno nedělní odpoledne. A jak ta jednohubka chutná? Já byl spokojený. Odsejpalo to a četlo se to docela příjemně. Nemohu říct, že by kniha mířila do jakéhosi zlatého fondu literatury, na to je přece jen moc přímočará a moc povrchní, ale pokud si chcete přečíst něco, nad čím budete chtít přemýšlet a co vám navíc zajistí několik hodin milé zábavy, Na odstřel je jistě skvělou volbou. Hodnocení: 80% Vydal Knižní klub