Arcivévodkyně Žofie

"Dějiny bohužel nepíší ti, kdo mě znají! A stísňující pocit v člověku vyvolává uvědomění, že pomluvy ho budou doprovázet až za hrob." Stejně jako mám ráda Popelku s Libuší Šafránkovou v hlavní roli, mám ráda i historický snímek Sissi z roku 1955 s nesmírně půvabnou Romy Schneider. Srovnání je záměrné, vždyť i v životě Alžběty, dle jejích slov, se vyskytla nenáviděná a zlá tchýně a já vždy toužila přečíst a dozvědět se o ní mnohem víc. Tato kniha mi poskytla mnohé zajímavé informace a pomohla lépe se zorientovat v historických souvislostech. I tady si ovšem čtenář musí dávat pozor na překlepy nebo snad chyby v překladu. I když v mém případě jí to na čtivosti vůbec neubralo. Na mou otázku, jaká byla Žofie tchýně jsem zde našla uspokojivou odpověď. Zmiňovaný film i samotná Alžběta, dle mého názoru, Žofii hodně ublížili a nebyli k ní vůbec spravedlivý. Bohužel se zde sešly dvě naprosto rozdílné povahy s jinými představami o životě a hlavně Alžběta se na roli císařovny povahově a osobnostně zcela nehodila. Ano, Žofie i po svatbě nadále zasahovala do rodinných záležitostí svého syna a bylo i jejím přičiněním, proč manželství, zpočátku velmi šťastné, ztroskotalo. Naprosto se shoduji s autorkami, Arcivévodkyně Žofie byla krásná, energická, velmi inteligentní a cílevědomá žena, která si s železnou vůlí a maximální disciplínou sledovala své cíle.