To ráno, kdy si pro nás přišli...

Ve své oblasti ojedinělý počin, v knize je však citelně poznat zaujetí proti režimu. Určitě si při čtení doporučuju uchovávat "chladnou hlavu".

Dlouhé, téměř nekonečné trvání občanské války v Sýrii plní přední stránky novin již několik let. Problém migrace je omílán den co den snad ve všech médiích po celém světě. Kniha „To ráno, kdy si pro nás přišli…“ je děsivou reflexí každodenního života lidí, kteří v centru bojů žijí. Neodešli, neutekli. Nemají kam, nemají jak, nebo prostě nechtějí opustit to, co milují – svůj domov. Americká novinářka Janine di Giovanni podává velmi jasné obrazy počátků samotné revoluce, která nejprve začala poklidně mírovými demonstracemi proti diktátorskému režimu Bašára al-Asada. Sýřané se nechali inspirovat událostmi tehdejšího arabského jara, které skončilo jasným výsledkem – svržením diktátorů v Tunisku, Libyi a Egyptě. Bohužel netušili, že Asad je hlava tvrdohlavá a ISIS si brousí zuby zrovna na toto území, kde si zřídila na nějakou dobu svůj Islámský chalífát. Že se protesty za demokracii změní v ozbrojený konflikt, netušil asi nikdo z nás. Z počátku se jednalo o boj za svobodu a základní lidská práva, zbraně přišly až následně… Kniha sestává z dech beroucích skutečných příběhů běžných lidí, kterým válka vzala domov, blízké, rodnou zemi, a to ať se demonstrací účastnili aktivně, či nikoliv. Výpovědi jsou otevřené, nic nezamlžují. V závěru knihy je chronologicky popsán postup konfliktu po jednotlivých měsících a rocích trvání s uvedením těch nejdůležitějších událostí v zemi, a kroků, které k nim zaujaly světové mocnosti.