Já mám kolo, ty máš kolo

Velmi vtipně pojatá kniha obsahující krom básní také příběh jedné rodiny. Kniha obsahuje zdařilé ilustrace Rudolfa Lukeše. Kniha je plná poučného textu o tom, jak bychom se měli chovat na kole. Co mě ale velmi mrzí, některé z básní jsou paradoxně zaměřeny nepřímo na podporu aut, neboť poučují děti, že si nemají hrát na ulici a silnici. Z mého pohledu je třeba děti učit právě tomu, že ulice tu nejsou pro auta, ale právě pro lidi. Že sice na nich mají být děti opatrné, ale je to právě o tom, že bychom měli naučit děti vnímat své okolí jinak - využívat udržitelné druhy dopravy, stavět ulice bezbariérově, pro volný pohyb lidí, hraní si dětí s míčem v obytných zónách apod. Z tohoto pohledu (přiznám pohledu člověka věnujícího se právě veřejným prostranstvím, dopravě a obecně urbanismu) mě kniha trochu zklamala. Avšak při vědomí těchto nedostatků věřím, že dokáže předávat dál poselství toho, že kolo je běžnou součástí života každého z nás, ať žijeme na vesnici, či ve městě, nebo někde na samotě.

* Jak je syn starší a jezdíme více na kole, tak se snažíme, ať se dobře orientuje v provozu a dobře pozná i značky. O prázdninách jsme měli půjčenou tuhle knížku a docela se nám líbila. Ilustrace i básničky jsou skvělé a je velmi zajímavá historie knížky.