Čarověník

V první chvíli mě neskutečně zklamal začátek… Během 3 stránek bylo po výpravě do lesa pro čarověník, včetně setkání se třemi divnými postavami – no, anotace v první kapitole a šmitec… =( A já se těšila na pořádný vzrůšo… Inu, nekonalo se… Bohužel... Naopak moc se mi líbí a je svým způsobem blízký styl mluvy hrdinů – bodeť by ne, český jazyk, české výrazy, je to hold něco jiného než překlady knih z angličtiny. Některé hlášky a humor v knize byly fajn, ale musím říct, že bylo i několik momentů, a nebylo jich zrovna málo, kdy bych zrovna humor do textu nezařadila – prostě se mi tam nehodil. Každopádně všechno je to takové moc rychlé, nedotažené… Když přijde zajímavá chvíle, přijdou také 2-3 věty, které jí rychle zaženou. Ach jo… Škoda, kniha má dobré téma, které mohlo být mnohem obsáhlejší a lépe zpracované (pak by kniha určitě mohla mít i pokračování, či více stránek). Navíc, když už měla Jindřiška být se Štěpánem, tak bych je nechala být spolu už od začátku knihy a ne po prstenu, když ty city byly tak nucené a neskutečné – nikdo se takhle rychle přece nezamiluje, atd. Takhle to prostě nechodí. Kapitoly ozdobené kouřem vůbec nevypadaly špatně =). Celkově vzhledově je kniha krásná, jen bohužel obsah trochu pokulhává… A nejvíce úsměvné je, že jsem si po celou dobu myslela, že čarověníky jsou vymyšlené květiny, ale když jsem se na ně zaměřila více, zjistila jsem, že se normálně pěstují =) No, překvapilo mě to, protože jsem o nich nikdy neslyšela, až do teď. Upřímně – docela ráda bych se do Jetřichovic zajela podívat. Zajímalo by mě, jak to skutečné místo vypadá. =) Knihu jsem přečetla, možná si i její části užila. Ale na lepší hodnocení jak 3 hvězdičky to za mně bohužel není...

Bohužel, tuhle knížku budu muset zkritizovat. Začátek byl příliš rychlý a bylo tam hodně věcí na pochopení. Ale to není tak hrozné. Horší je, že další kapitoly se tam toho moc neodvíjelo. Bylo to takový: „Stalo se tohle, pak tohle, no a pak jsme museli udělat tohle,” atd. Celou dobu jsem nevěděla, co kdo dělá, proč to dělá a jaký to má všechno smysl. Kniha je rozdělena na dvě části. První část se odvíjela na „českém území” a druhá v „druhém světě”. Nikde nebylo řečeno, kde je ten „druhý svět”, jak je velký, jak se jmenuje, ani jestli je vlastně skutečný. Jediné co bylo řečeno, jsou názvy měst, pár jmen, několik bytostí a tím to hasne. Co mi na knížce hrozně vadilo, že se postavy vůbec nevyvíjeli. Neměli skoro žádný vlastní charakter ani se nijak zvlášť nelišili od „normálních lidí”. Hned po první kapitole začal „románek” a my jsme se ani nestihli pořádně seznámit s hlavními hrdiny. Necítila jsem mezi nimi ani žádné emoce jako je láska. Ne že by mi byli hned nesympatičtí - to ne -, ale ani jsem se do nich tolik nevžila, jako u jiných knih. Dále mi chybělo detailní popisování prostředí. „Vlevo je kámen, napravo jsou stromy, uprostřed kamenitá cesta.” Takhle nějak to asi vypadalo. Ani žádné pocity jsem od nich necítila. Co musím ještě zařadit do mínusu je, že v knížce vůbec nebylo gradování. Prostě se věci nějak měli a ono to prostě nějak dopadlo. Dobře to dopadlo, samozřejmě. Ale nedokázala jsem jim fandit. Já mám ráda, když se v knížce věci jednoduše pokazí a musí se začít znovu a někdo při tom třeba i umře. K pozitivním zařadím akorát to, že je to „česká” fantasy od české autorky. Ano, to je moc príma, ale pořád máme co dohánět. ;) Úžasná je také obálka, která mě hned napoprvé zaujala. Ke konci se to již dalo číst, byla jsem trochu zvědavá, jak to dopadne. Dokonce můžu říct, že se autorka může chystat na pokračování. Myslím, že by bylo zajímavé. Občas jsem se smála vtipným scénám nebo hláškám. Knížka má zvláštní smysl pro humor, ale svým způsobem není nijak výjimečná. Možná jsem rozmazlená tou americkou či anglickou fantasy, proto mě kniha tolik nezaujala.