První velký případ

Po jazykové stránce velmi příjemné, a zároveň výrazně jiné, než běžný standard. K prostředí i postavám přistupuje Dana Rusková jako k hotové věci, zbytečně nevysvětluje věci nepodstatné, a co důležité je, připomenout neopomene. Má to však i své nedostatky. Ze všeho vidíte jen základní obrysy a detailnější rozpracování chybí. S hrdiny se tak člověk moc nesžije, přestože působí jako sympatická parta výrostků. Slabinou je však zápletka, která je až příliš dětinská. Padouch je znám už v okamžiku, kdy se objeví na scéně a jeho roli autorka v příběhu nijak nepromění, i když zmást čtenáře se snaží. A zločin samotný, přestože rafinovaně promyšlený, zůstává v mezích dětské fantazie. Což není vysloveně chyba, jen mi to přišlo zbytečné. Velká písmena, krátký rozsah a množství ilustrací, to vše řadí knihu především do kategorie prvního čtení. Osobně bych uvítal větší počet stran a s tím související propracovanost, včetně realističtějšího přístupu, ale uznávám, že cílová skupina nejsem.

65% - Příběh tří dětí, které si hrají na detektivy v místní čtvrti. Četlo se to moc pěkně, je to napsané kvalitním a nápaditým jazykem. Chyběla mi větší propracovanost postav - Polda a jeho bratranec Lupa a sestřenka Borka neměli v podstatě žádné povahové rysy a byli dost zaměnitelní, stejně jako konkurenční Cliftondovic parta. Kniha je určená dětem od devíti let, ale na to mi na jedné straně přišel jazyk trochu komplikovaný (nevím, které dnešní dítě si něco představí pod pojmem budoár) a na druhé straně přitom byla kniha kraťounká (80 stran velkým písmem s obrázky je spíš tak na 1. třídu) a detektivní zápletka prostá - vlastně ani nemohlo dojít k většímu rozpracování postav, prostředí ani děje. Samotná detektivní linka vypadala zpočátku nadějně (děti pátrají po ničiteli ptačích krmítek a později po zloději diamantového náhrdelníku), byť pachatel byl snadno odhadnutelný (jako vždy, když se v místě, kde se léta nic neděje, objeví někdo nový a najednou se toho děje až příliš), modus operandi byl ale na dost zdvižené obočí (vycvičená kočka, vážně?). Celkem by mě zajímaly další příspěvky přihlášené ten rok do soutěže Albatrosu, napsat detektivní příběh není snadné.