Drakie - Bez dechu

Tuto doplňkovou publikaci jsem přečetla hned po prvním díle a nedilo to, žádný spoiler se nevyskytl. Že bych byla z příběhu nějak nadšená říct nemůžu, ale jako taková hodně lehká jednohubka na proložení delších knih je to fajn. Už teď po pár dnech si sotva vzpomínám, co se tam dělo.

Se Sophie Jordan jsem se poprvé setkala když jsem v knihkupectví zahlédla Drakie. Zaujala mě už svou obálkou, a poté, co jsem si přečetla anotaci jsem si byla opravdu velice jistá tím, že si ji chci přečíst. Přečetla jsem ji na jeden zátah - a jak se objevila obálka Bez dechu, byla jsem na ni opravdu zvědavá. A tak se znovu setkáváme s Azurkou - nejlepší kamarádkou hlavní hrdinky samotné drakijské série Jacindy. Azurka s rodiči na jistou dobu opouští kmen, aby si zvykla na soužití s lidmi a byla připravená na prostou komunikaci s nimi a sebeovládání v jejich přítomnosti, aby se mohla vydat na cestu - touží totiž spatřit oceán. Její ''dovolená'' mezi lidmi ale nabere nečekané obrátky jakmile se vydá jezírku si zaplavat a stane se svědkyní nehody, kdy se téměř dívka. Díky tomu, že jí Azurka zachrání život se seznámí s Tateem - lidským klukem, který jí poplete hlavu... Netuším co jsem od téhle tenoučké knížečky čekala. Pár stránek, co sotva přesahují stovku, Drakie a pěkná obálka, to bude asi tak všechno. Nějak jsem zřejmě doufala, že i přes to, jak moc krátká knížka to je, bude stejně dobrá jako samotné díly Drakie. Bohužel jsem se spletla. Začátek vypadal celkem slibně, docela mi připomíná samotný první díl - ale jak mi jednotlivé strany ubíhaly pod rukama, nějak se to jenom zhoršovalo. Mám Drakie celkem ráda, ale tohle je tedy opravdu velice slabé. Od Sophie Jordan bych rozhodně neočekávala něco jako naprosto tuctový, šíleně primitivní příběh, co je navíc ještě roztahovaný na 117 stran, které ve mě nakonec vyvolávaly pocit, že je to příliš veliké číslo. Celý děj by se dal shrnout do hloupých sedmnácti stran, ta stovka vůbec není nutná. A že jsem čekala trochu té drakijské atmosféry? Asi jsem byla naivní, protože ani té jsem se nedočkala. Autorka nám pouze předložila poblázněnou Azurku a pár postav, které se sotva stihly projevit. Co se týče stylu psaní, alespoň ten je dobrý. Bohužel nemá naprosto žádnou šanci tuhle pohromu zažehnat. Pokud tedy máte rádi sérii Drakie a chcete si Bez dechu přečíst, doporučuji vám nic neočekávat, protože je tohle opravdu hodně, hodně slabá kniha. Nikdy jsem si nemyslela že to řeknu, ale mám téměř pocit, že čtení téhle knihy bylo mrhání časem - zvlášť v porovnání s ostatními knihami v této sérii. Bez dechu je skutečně pro nenáročné čtenáře, nebo pro mladší čtenářky, jinak to nevidím.