O chlapci, který spadl z nebe

Další vánoční zklamání. Od autorky jsme četli už Nejdůležitější na světě je kouzelné jablko, což mě mělo varovat, protože i to je napsaný hrozně rozvláčně, a musela jsem dítě ukecávat, že to vůbec dočteme. Tady se mi to ale nepodařilo. Poslední dvě kapitoly jsem musela dočíst pro sebe sama, abych se teda dozvěděla, že divnej příběh nezachrání ještě divnější konec. Ještěže jsme to četli až po Vánocích, tohle by nás totiž moc nenaladilo. Takže střídaj se tam kapitoly o Elišce, - holčině, která prožívá předvánoční čas, víceméně řádky bez žádnýho děje, celkem by se to dalo shrnout jakože neví, o co si má napsat k Vánocům, nejvíc si asi přeje nemít velkou pihu na obličeji. To je asi tak všecko. Kapitola o chystání se na besídku bych nekompromisně z knihy vyškrtla, soryjako. - s kapitolama a o Ryelovi, kterej žije ve světě okřídlenejch, kde bylo veškerý zlo vymíceno asi před stovkama let nebo co. -Tady už budu více či méně SPOILERovat děj.- A teď jako čekáte už od začátku, kdy se ty dva teda setkaj, protože k tomu to samozřejmě spěje. Stane se tak až na straně 68 z celkovejch 94 stran textu. Ryel je prvotřídní sígr. Ubližuje druhejm, rozbíjí věci, lže, manipuluje, a má z toho radost. Rodiče se mu snažej promlouvat do duše, vysvětlovat, proč by to neměl dělat, jak s blbečkem. Leč Ryel to vůbec nechápe, je mu 8 let, a vůbec neví, proč by mělo bejt špatně např. házet skleničky na sýkorky, že by třeba mohly umřít. Rodiče synka nahlásej na shromáždění, aby se rozhodlo co s ním, protože i v nebi maj psychologický poradny, který ale nevěděj, co už s ním. Rada rozhodne, že ho pošlou ZA TREST na Zemi. A tak se konečně Ryel s Eliškou setkaj. R. se chová jako zmetek. Nic zvláštního se neuděje, Eliška Ryela nechá vyspat ve svý posteli a dá mu najíst a napít. On se jí odvděčí tím, že jí v pokoji udělá nesmírnej bordel a odletí pryč. No a teď to vážení bude vrcholit. Ryel ještě zničí pouliční lampy, a pak se podaří Elišce s jejím spolužákem Ryela najít a odvýst ho na besídku, aby se tam princ mohl najíst. Tam se děti s Ryelem zařečej o Vánocích, přičemž Ryel naprosto zesměšní a poníží Elišku tím, že parafrázuje její dopis Ježíškovi, kterej si u ní v pokoji přečet, o tom, že by chtěla, aby jí zmizela piha, kvůli který je ošklivá. Kluci ze třídy se na Ryela vrhnou a začnou ho mlátit, a Ryel pak ještě dodá, že Eliška je ošklivá i ta piha i Eliška. Bitka je přerušená, protože zrovna začíná ta slavná besídka. Během ní Ryel vyletí ven z kulturáku a pokouší se letět domů do nebe, ale to samozřejmě nevyjde. Tak skončí někde v závěji, a ví, že se nemůže vrátit ani mezi lidi, když se tak vyznamenal... No a VTOM se rozbrečí (první zmínka o jiný než vzteklý nebo škodolibý emoci), je zoufalej a pocítí "bolest" - jinou, než fyzickou, najednou pochopí, co za bolest cejtili rodiče a všichni, když se choval hnusně. Zalituje toho, řekne těm pár jedincům do vzduchu promiň, a tím je to napraveno. Ryel stoupá na nebesa, Eliška doma přemejšlí, proč potkala anděla, kterej byl tak zlej, a kniha je vyřešená. No tak to teda ouvej. My pořád čekali, kdy se tam teda dozvíme, PROČ se Ryel takhle chová. CO se jako stalo. Ale taky, proč se takhle začal ZNIČEHONIC chovat. Z knihy plyne, že byl úplně normální dítě, rodiče ho milovali, prostě žádnej problém. A najednou v osmi mu spadne kokos na hlavu a on se vyžívá v tom, že ubližuje ostatním a jedná absolutně bez emocí... Jo.... A tomu mám jako věřit. Nebo tomu má věřit dejme tomu osmiletej čtenář. Tak určitě. To je prostě absolutně nekonzistentní a nelogický. Mám problém i s tím sdělením jakože to zlo musí být "potrestáno", aby se nešířilo. Takhle to přeci vůbec nefunguje, a když jsou ty okřídlený tak strašně moudrý, že dokážou mít společnost bez zla, tak by to asi museli vědět. Koneckonců, sice to bylo vyřešený úplně chabě, ale taky to rozuzlení příběhu je v tom, že Ryel to POCHOPIL, POCÍTIL, a proto k němu má jako dojít k napravení. Nedojde k němu proto, že by byl POTRESTANEJ. Takže ne, žádnou psychologii od toho fakt nečekejte... prostě Ryel je zničehonic neskutečnej grázl, nikdo s ním nic neumí udělat, ale pět minut je zoufalej na sněhu (ani to, že dostane od kluků do huby k osvícení nevede), a najednou všecko pochopí a všeho lituje, a láskyplně míří za mámou na nebesa... No jako tam to hodně drhne. A i ta scéna s tím, že kluci mu daj akorát na ústa... Jako já nevim, no. Tím autorka úplně neprezentuje ten nejlepší přístup, jakej uplatňovat na nějak "špatný" lidi nebo děti. To je prostě strašnej krok zpět, a zachovaj se vlastně oba ty světy stejně. Seš zlej a my tě odmítáme, nazdar. V úctě k postavě, která to dostala v plný palbě, by třeba Ryel moh na konci knihy poslat z nebe Elišce nějakej pozdrav, překvapení, omluvu, co já vim... něco. Ale ne. On jí prostě ublíží a zmizí. -Konec SPOILERování- Shrnu to, je to hrozně rozvláčný až nudný, zápletka je nelogická a těžko uvěřitelná, a nějaký to vyznění, myšlenka tam není, pokud je, tak je divně zpracovaná, nebo s ní nesouznim (jakože když se zlo potrestá, tak se najednou obrátí v dobro, nebo co?). Achjo, ráda bych byla hodnější, ale já fakt marně hledám, co bych na knížce ocenila. @Nairi - reakce na život na hvězdách... chápu, jak to myslíš, nicméně i něco, co my vidíme jako hvězdy jsou ve skutečnosti planety - já vim teda jen o Marsu a Venuši, ale kdoví, třeba jich je i víc. Nicméně souhlas, do dětský knihy bych to taky určitě napsala jinak.