Zrcadlová říše

Ne právě jednoduché vyprávění, nekompromisní a surové, asi jako samuraj bez ranního šálku čaje. Ta symbolika kultury vycházejícího slunce je cílená, protože autorka se jí hodně nechala inspirovat, a to jak kulturně-politickým zázemím, tak koncepcí akčních sekvencí, které se z poklidné atmosféry znenadání proměňují na krvavou řež, aby vzápětí přešly ke komplikovaným disputacím o morálce a cti. Trochu otravné je feministické ladění příběhu, kdy valná většina hrdinů jsou holky v té či oné podobě. Taky zamrzel otevřený konec, který utíná zápletku prakticky v tom nejnapínavějším. Dějově jinak poměrně spletité, Kameron Hurley těch pět set stran využila se vším všudy a čtenáři nedává vůbec nic zadarmo. Jedna intrika střídá druhou a v množství postav je občas zatěžko si udržet pořádek i smysl. To celé ve vznosně poetické stylistice, jež v mém případě však nebyla právě výhrou. Nové výrazy jsou fajn, ale když člověk musí i za polovinou románu nadále uvažovat, co znamená co, není to úplně dobře.

Procentuální hodnocení: 90% --- Ještě před začátkem čtení pravděpodobně většinu lidí vyděsí seznam jmen a pojmů na posledních stránkách knihy, ale já osobně neměl po čase problémy zapamatovat si je. Na druhou stranu musím uznat, že prvních pár stran je vážně chaos. Děj jako takový by však rozhodně nebyl nesrozumitelný, kdyby v něm autorka popsala aspoň některé zákonitosti svého světa, což ale ve většině případů neudělala. Z toho důvodu jsem byl odkázán na již zmíněný slovníček pojmů a musel se do něj koukat i pětkrát na jedné stránce. Najednou se v textu objeví tři slova začínající velkým písmenem a člověk si zprvu sám od sebe jen těžko uvědomí, že například Ora je titul. Tenhle problém každopádně po čase ustoupil do pozadí, přestože každou novou kapitolu vyprávěla nová postava, a proto jsem si musel v hlavě postupně vytvořit místo pro další a další jména. Další menší potíž mám s překladem, kde se nezřídka objevovaly chyby stylistického rázu (nesmyslné opakování jmen ve větách pořád dokola, ačkoliv šlo na mnoha místech použít neurčitý podmět) a pravopisné (zejména i/y v minulých časech sloves, si místo jsi). Na druhou stranu se ale dá říct, že se v knížce nenašly téměř žádné vyloženě nudné pasáže a zvlášť ke konci děj výrazně gradoval, takže se na další díl moc těším. :) Svět Hurleyové je navíc v mnoha ohledech velmi originální, čehož si cením. Tato atypičnost však bohužel nemusí úplně každému vyhovovat, protože se mimo jiné dotýká témat, na kterých se v dnešní době lidé příliš neshodnou. Snad všechny postavy jsou totiž bisexuální, společnost matriarchální a mužské postavy často ne úplně schopné jednat logicky a smysluplným způsobem, i když se ve výsledku řadily mezi mé oblíbence.