Krvavý vítr

Musím se přiznat, že zrovna nadšená z té knihy nejsem. Dočetla jsem to jen z čiré disciplinovanosti, prostě když knihu začnu, tak ji také dočtu. Možná je chyba ve mně, přečetla jsem 4 severské detektivky za sebou, byť od různých autorů, a už jsem jimi přesycena. Standardní schéma - drsný policista, vztahy v troskách, všichni mu hází klacky pod nohy, schopnosti supermana, psychické problémy řeší buď alkoholem (na to už jsem zvyklá) nebo drogami (v případě "lajny" ale to už na mě trochu silná káva - jsem ze staré školy) a vypráví, jak byl v "rauši" když mohl házet dlažební kostky na policisty. Trochu mi už chybí ten opravdový čestný "hrdina" - asi si teď přečtu Agathu Christie, kde veškeré superhrdinství začíná a končí u šedých buněk mozkových a hrozí pouze závislost na sherry nebo rybízovém likéru. :-) Myšlenkové pochody zločince (krvavý vítr) jsem se ani nesnažila dešifrovat, byly naprosto zmatečné (možná záměr), byť důvody pro toto chování byly jasné a pochopitelné. Některé problémy byly nastíněny, ale v závěru nevysvětleny (vynášení informací, svědci v případu znásilnění), závěrečná scéna knihy s hořícím domem byla zase jak z akčního amerického filmu. K tomuto autorovi se pravděpodobně vracet nebudu :-).

Mě to nechytlo, ztráta času to není, ale nic převratného také ne. Další díly už číst nebudu.