Hraničářův učeň - Obléhání Macindawu

Nějak nevím co bych o tomhle dílu napsal. Celkově byl vlastně docela o ničem. Alespoň že mluvení s koněm (až na pár výjimek) odpadlo. Dobývání hradu bylo vyloženě plytké za přispění Malcolmova "Signal Festivalu". Abych nebyl zase jen negativní, celkem mě bavila postava Xandera, občas i Malcolma a Kerena. Příběh byl zakončen otevřeně, tak jsem zvědav. A znovu se bojím.

Ačkoli to – jako obvykle – bylo velmi poutavé a napínavé čtení, musím tentokrát i trochu kritizovat, především nevěrohodnost Kerenova a hlavně Alyssina chování. Opravdu by se tak okouzlující a schopný chlapík pouštěl do tak pochybného a nebezpečného podniku, když se v Araluenu schopnosti cenily přinejmenším obdobně jako rod a bohatství (příkladem budiž všechny tři hlavní postavy tohoto dílu) a důstojné postavení by byl bezpochyby schopný získat i tak, byť ne třeba zrovna v Norgatu? A opravdu by se Alyss nechala tak snadno zblbnout nejprve jedním a pak zase jiným malým kamínkem (já vím, je to fantasy, ale stejně)? Do toho ta závěrečná dramatická scéna, dělaná podle mě zbytečně trochu moc na efekt, ve které byla také řada trhlin v logice (ať mi autor nevnucuje, že by hraničář nedokázal odzbrojit ženu, která s těžkým mečem nikdy nezacházela). Na druhé straně – jak už jsem zmínil v předchozích komentářích, je to literatura pro děti, a pochybuji, že by nad tím takhle některé přemýšlelo.