Helena Albertová, Pavel Landovský: Lanďák

Vzpomínky herce Pavla Landovského (čte Michal Pavlata), které sepsal spolu se svou ženou Helenou Albertovou, jsou stejně svérázným svědectvím o životě a herectví této nepřehlédnutelné osobnosti českého divadla, jako je svérázný on sám. Jsou napsány s ohromnou uvolněností, herec zdánlivě bez hlubší koncepce skáče z jednoho tématu do druhého, používá jazyk a výrazivo, které má hodně daleko ke spisovné češtině, ale bez těchto prostředků by jeho memoáry postrádaly autenticitu a přesvědčivost. Pavel Landovský vzpomíná na klukovská léta, nejbližší příbuzné, cestu k divadlu, první profesionální štaci v Šumperku, o něco později v Klatovech, na setkání s Václavem Havlem, na průšvihy a maléry, na vyhazovy, na podpis Charty 77, ale také na svá dramata, která začal psát v 60. letech. Posléze také na svou emigraci. Je to vyprávění dramatické, chlapské, plné humorného nadhledu, ale zároveň drsné otevřenosti a upřímnosti.