Divotvůrce 2: Černé znamení

"Žádná magie na světě nemá větší cenu než lidské svědomí." Už jen kvůli téhle větě jsem ráda, že jsem se do série S. de Castella pustila a rozhodla se v ní pokračovat. Líbí se mi karetní nápad (včetně obálek všech dílů), prostředí (Daromanské impérium, Berabesqská teokracie, země Sedmi písků, Jan'tepská arkanokracie a samozřejmě podivní poutníci, Argosani, nebo spíše Argosanky). Takže určitě doporučím mladším ročníkům v naší knihovně. "K sedmi ctnostem argosanského poutníka patří: odvaha, abychom se mohli postavit světu; obrana, abychom uměli bránit sebe i jiné; výmluvnost, abychom mohli hovořit s cizinci; chytrost, abychom se dovedli vyhýbat nástrahám; přizpůsobivost, aby se nám všude dobře vedlo; přesvědčivost, abychom přivodili správné jednání; vnímavost, abychom viděli to, co nevidí ostatní."

Druhý díl teenagerovské fantasy hexalogie o pozvolné proměně chlapeckého outsidera v muže. Zápletka se točila kolem jednoho detektivního pátrání, jedné akademie, jednoho krátkého románku s protivnou slečnou a hledání sebe sama a své cesty, jak už to v knihách pro náctileté bývá. Postrádala jsem důvtip a chytrost hlavního hrdiny, které jsou si oblíbila v úvodním díle. A bylo tu na můj vkus až příliš smutných úmrtí nevinných lidí a příliš mnoho nechutností s červy. Stále ovšem nemůžu knize upřít čtivost, originalitu magického světa a podivný nádech "divokého západu". Škoda jen, že se 3. a 4. díl už nedá koupit ve formě e-booku a částky za tyhle dva fyzické výtisky dosahují v antikvariátech astronomických částek. Jak to půjde, tak ale budu časem číst dál, už jsem si dopředu koupila 5. a 6. díl (dokud se ve formě ebooku ještě prodávají)...