Eliášovo křeslo

...už od první stránky autor vehementně upozorňuje na to, že se "něco" stane a až se to stane, tak to bude fakt hustý, tak hustý, že mlha u Rákosníčka, která je tak hustá, že by se dala krájet, je oproti tomu průsvitná jak křišťál, a protože to haipování se opakuje furt dokola, tak už jsem si po x desítkách stránek pomyslela, ať už to, probůh, autor vybalí, protože mě to začalo skoro nudit...a jak to tak teda šrouboval do neskutečných výšin - to jakože napětí, že co se jako stane - tak to prostě přestalo fungovat a.... dobrá tedy, poslední třetina byla celkem dobrá i když dost předvídatelná...Suma sumárum, dávám za tři. Celý to ve mně zanechalo pocit, že méně je někdy více, a že zázraky se dějí všedněji...

Napínavé pátrání po vlastní minulosti a osudech předků. Osudová láska uprostřed válečného Sarajeva. A nakonec šokující zjištění, že všechno je jinak. Strhující čtení.