Ztracena v čase

Romantický román mě zaujal velmi pěknou obálkou a názvem knihy. Námět se dá předpokládat - dvě Kateřiny jedna z roku 1591 a druhá z roku 2022 mají ve svém čase problém se svým mužem/přítelem a díky čarodějnici, kterou navštíví jedna z nich se jejich těla jednoho dne prohodí. Tento útěk - přesun oběma způsobí i okolí podezření, že něco není v pořádku. Musí si zvykat na zvyky, etiku, způsob oblékání a hlavně "nové" přátele. Starší Kateřina se učí žít v moderní době, mladší po boku "svého" záletného manžela na zámku Vešnov. Děj je vyprávěn po kapitolách z 16. st. a 21. století. tím autorka docílila, že jsem se v čase neztratila. Čarodějnice dá oběma Kateřinám šanci, zda se vrátit či zůstat. Jak se obě Kateřiny rozhodnou bylo překvapení a do posledních stránek neočekávané. Kniha nabízí nejen romantiku, ale i trochu historie, uvědomění si jak žijeme (jak se žilo), co se dá zlepšit v rámci komunikaci, jak zapracovat na sobě samotné. Určitě si přečtu další tituly od této mladé autorky.

Pár výhrad by se našlo, ale je to příběh/prvotina autorky a jako takové toto dílo hodnotím. Je zde Kateřina z Vešnova (1591) a servírka Katka (2022), kdy každá řeší své problémy. Ta starší nijak šťastné manželství s panem Janem, a ta současná nástup do nové práce a rozhádání se se svojí kamarádkou a kolegyní Bárou. Co za obojím stojí, není z části těžké odhadnout, jinak se důvody vzájemné nevraživosti v průběhu děje vyjasní. Kdyby Kateřina ze 16. století neměla skvělou a o hodně mladší sestru Annu, nenapadlo by jí řešit svůj problém přes čarodějnici, která za pomoci lektvaru a kouzla, tyto dvě Katky vzájemně zamění. Přišlo mi moc snadné, jak se s tím obě dvě popasovaly, a když se někomu svěřily, tak že to bylo celkem v pohodě přijato. Taky těch nevěr bylo na můj vkus trošku moc, a co teprve některá odpuštění, ale přesto je to kratší a dobře čtivý příběh. Jen jedna z postav mohla být ušetřena.