Zrádné svědomí

Další historická detektivka ze staré Prahy,odehrávající se v roce 1647. Opět se setkáváme se starými známými z minulých dílů, přáteli soudním vyšetřovatelem Borkem Rybářem,soudcem Václavem Hyklem a mistrem popravčím Hanušem Mydlářem,kteří si vzájemně pomáhají. Během svatby soudce Hykla s maminkou Aničky Rybařové se opět v Praze vraždí. Svatební hostina je narušena vraždou malého chlapce ,který je na ulici ubodán a jsou mu zuty boty.Po několika dnech je stejným způsobem zavražděn kněz z katedrály sv.Víta a farář v Hradci Králové. Všechny obětí jsou ubodany 7 ranami nožem a jsou jim také zuty boty. A tak pro vyšetřovatele Borka nastane nelehký úkol vypátrat vraha co nejdřív a zjistit,proč se zaměřil na křesťanské věřící. Při odhalování Borkovi pomáhají výpovědi svědků a on je trpělivý posluchač a hlavně má schopnost myslet jako vrah. I v tomto případě byl velmi trpělivý a výslechem se dostal do vrahovi mysli a tak i minulosti,aby pochopil důvody nepochopitelných vražd. Tentokrát má ale těžký úkol vraha soudit,jeho pohnutky mají počátek v dětství,kdy ho otec musel dát na čas k opatrovnici, která ho bila a týrala hladem,toto trauma se v něm hluboko zakořenilo i když se snažil zapomenout a tak když ho někdo vyprovokoval musel zabíjet. Velmi smutný příběh, kdy mi bylo nakonec vraha líto a stejně na tom byl i Borek-který si vrahovu zpověď celou vyslechl. Žádal trochu milostivější smrt,ale bohužel krutý rozsudek byl neoblomný a ujal se ho se ctí kat Hanuš Mydláŕ. Opět skvělý příběh a nahlédnutí, jak bylo tehdy těžké pátrání, když neexistovala daktyloskopie,otisky prstů ani DNA.

Vyšetřování zločinů v době, kdy nebyly známy možnosti identifikace třeba pomocí daktyloskopie, DNA, nedělaly se ještě oficiálně pitvy, nebylo vůbec snadné. Zub za zub a oko za oko. Takové utínání paží usvědčeným zlodějům v dnešní době by přineslo národ plný mrzáků...