Zloděj stínů

Moc krásná série. Nedá se říct, že by některý díl byl slabší nebo horší. Každý vypráví svůj příběh, který se točí převážně kolem sirotčince v chudé nebezpečné londýnské čtvrti St. Giles. Hlavní postavou tohoto vyprávění je Winter, nezkušený mladý muž, který si odpírá lásku a vášeň, aby se plně mohl věnovat záchraně osiřelých dětí z ulic a poté je vychovávat a pečovat o ně v sirotčinci, kde je ředitelem. Poté co se seznámí s dráždivou vdovou Isobell, váhá, zda mu v životě něco nechybí. Hodně netypické pojetí historického románku, přesto velmi zdařile zpracované. Na začátku každé kapitoly je krátké vyprávění pohádky či legendy, které plyne souběžně s příběhem a končí vždy krásnou pointou.

Jsem okouzlena, jsem nadšená, jsem prostě unešená. Tohle bylo parádní a stejně parádní jako první díl. A i když byli druhý a třetí díl trochu slabší, jako celek s tímto příběhem to nabralo úplně jiný rozměr. To, jak se autorka poprala s rozdílnými poměry hlavních aktérů, klobouk dolů. Nejen že hlavní hrdina je z prostších poměrů, ale ke všemu mladší a rozhodně nezkušený v jisté oblasti, oproti hlavní hrdince. Přesto autorka naprosto skvěle vystavěla jeho charakter a dala Wintrovi dostatek sebedůvěry, aby se nebál zeptat a naučit jak má svoji partnerku správně uspokojit. Tahle část mě fakt dostala, protože vždycky v tomhle typu literatury je muž ten zkušený a mladá nezkušená pana musí jen doufat v jeho um (který je samozřejmě ten nejlepší). Ale zpět k hlavním postavám. Líbilo se mi jak oba nosili na venek masky a nic ze sebe nepustili, dokud si to nedovolili sami před sebou. Isabela skrývala svůj žal nad potraty a nevěrou prvního manžela, který ji ke všemu po sobě nechal dítě, kterému ona dát nemohla. Winter zas žil s temnotou, která do něj pronikla v St. Giles, když mu vmetla do tváře jeho bezmoc. Bezmoc se kterou se potýkal i pod maskou harlekýna kdy už nebyl tak bezmocný a přesto St. Giles stále vyhrávalo. A pak i to, že si myslel že dostatečně neobdivoval svého otce když měl. I nad tím podle mě cítil lítost a proto si pak charakter svého otce oblékl jako převlek, jako masku pro veřejnost a vystupoval jako on, odměřený ale laskavý vedoucí sirotčince. Ale ten konec, ten mě dostal. Byl krásně ukončený s příjemným náznakem, jak budou hlavní postavy žít dál. No prostě super! Jsem hotová... uf. A teď jen čekat na další díl.