Země mrtvých nadějí

Léto roku 1549. Dva roky po smrti Jindřicha VIII. se Anglie propadá do zmatku. Dědici trůnu, Eduardovi VI., je pouhých jedenáct let. Jeho strýc Edward Seymour, vévoda ze Somersetu, za něj vládne v postavení lorda protektora. Obyvatelstvo těžce nese snahu radikálních protestantů vymýtit starou víru a lord protektor vede zdlouhavou a neúspěšnou válku ve Skotsku, která hrozí obnovením konfliktu s Francií. Nejhorší ze všeho však je hospodářský úpadek – inflace roste závratným tempem a mezi rolníky se začíná zvedat odpor. Matthew Shardlake si po smrti starého krále našel práci jako právník ve službách Jindřichovy mladší dcery, princezny Alžběty. Shardlake je i se svým pomocníkem, Nicholasem Overtonem, vyslán k letnímu porotnímu soudu v Norwichi. V tomto městě vyšetřuje úděsnou vraždu Edith Boleynové, manželky Johna Boleyna, vzdáleného příbuzného Alžbětiny matky, proslulé Anny Boleynové. Tuší politické pozadí vraždy, ale důkazů je pramálo. V Norwichi se setkává i se svým bývalým pomocníkem Barakem. Všichni tři se společně snaží proniknout pod povrch tajemných – a jak brzy zjistí – i nebezpečných okolností Editiny smrti, když je spáchána další vražda. Právě v té době však ve východní Anglii, stejně jako na mnoha jiných místech království, propuká rolnické povstání. Zeman Robert Kett se staví do čela tisíců mužů, jež spojuje touha svrhnout útlak. Zakládají na kopci nad Norwichem velký povstalecký tábor a zanedlouho si toto město, v té době druhé největší v celé Anglii, vojensky podrobí. Barak, Nicholas a Shardlake se ne vlastní vinou ocitnou uprostřed tohoto kvasu a musí se postavit nejen syrové skutečnosti, ale také vlastnímu svědomí a kořenům, z nichž vyrůstali. Přestože kolem zuří boj i vášně znepřátelených stran, občas vykoukne i souvislost s vyšetřovaným případem vraždy a klubko otřesného příběhu se zvolna rozmotává. Země mrtvých nadějí je sedmou knihou v sérii „středověkých detektivek“ C. J. Sansoma, mistrného vypravěče, který dokáže geniálně vystihnout ducha doby. Tentokrát se Matthew Shardlake při vyšetřování ošemetného případu několikanásobné vraždy nepohybuje po královském dvoře, ale ocitá se uprostřed bouřlivých událostí spojených s rolnickým povstáním, které po smrti Jindřicha VIII. nebezpečně rozkývaly tudorovský trůn.