Země, které už nevydávají víza

Já si knihu užila. On je pan Kmoníček svůj a né každému to sedne. Pobavila jsem se, ačkoliv jsem čekala trochu více ze života diplomata. Nicméně po Českém skle od Marka Tomana jsem se pobavila :o)

Tato kniha zcela boří obecně rozšířenou představu o diplomatovi jako o týpkovi v saku a kravatě, který sedí v teplé kanceláři a popíjí kafe. Kmoníček argumentuje, že diplomat by měl proniknout mezi obyčejné lidi, což v jeho denících činí doslova - vydává se často až mezi nejpochybnější existence z okraje společnosti. Devadesátkový duch je znát. Kmoníček kombinuje přezíravost bílého západního muže s nezkušeností postkomunistického diplomata, jeho humor je občas tak nekorektní, že by v dnešní době už neobstál. Kdo čeká informace o práci velvyslance, bude zklamán. O tom tam není skoro nic, kniha je spíše kompilací střípků z cestování. Nigérii, Bangladéš, Srí Lanku či Kambodžu je tak možno nahlédnout zcela originální optikou.