Zatočte s nepořádkem

Kniha je v podstatě manuálem jak se vypořádat s fyzickým i emocionálním nepořádkem, abychom se cítili lépe. Pomůže nám tak nabýt svobody, získat energii a žít život naplno. Tak jsem vstřebala teorii, ale nevím, jak to bude s předvánoční praxi.

Motivační knihy nebo knihy o seberozvoji moc nevyhledávám, ale občas když mi nějaká přijde do cesty si ji ráda přečtu. Většinou návody na šťastný život tak nějak vydělím dvěma. Bylo to tak i u téhle knihy. Některé věci se mi líbily víc, některé míň. A určitě i z této si něco málo odnesu. Třídit věci ano, ale zase není nutné nemít skoro nic. To mohou udělat po mojí smrti moji blízcí. Do té doby, to co mi přináší radost si ponechám. Z knihy občas vyplívalo, že když si udělám úklid v místnosti, kde toho moc nezbude, bude mi lehčeji. Tak určitě, ale mně by bylo hůř, kdybych se musela některých věcí vzdát. Co mi ale přišlo hodně zajímavé je úklid v duši. Aneb naučit se říkat lidem “ne. To je pro mě stále oříšek i když se to už snažím učit. A teď nemyslím jen k cizím lidem nebo známým, ale hlavně v rodině k blízkým lidem. Tam je to nejtěžší. Vymezit hranice, aby měl člověk čas jen pro sebe… Co jsem si z knihy odnesla je nestavit si velké cíle. Pak je to špatně. Důležité je začít. Vytřídím dvě poličky ve skříni, přeberu dvě poličky v knihovně. Lidem nemusím na vše říkat ne, ale třeba nemusím hned odpovídat na SMS nebo na vše kývnout, někdy i dobrá rada jim pomůže. Když řeknu dnes ne, podkopávám si situaci, že zítra moct budu.