Knihu jsem objevil díky čtenářské výzvě a jsem moc rád, že jsem si vybral právě ji. Autorova prvotina je skvělá a četla se mi jedním dechem, respektive mi její přečtení zabralo dva večery. Téma je tíživé a příběh ve mě zanechal bolestivou pachuť. Během čtení se objevovaly momenty, kdy ve mě příběh vzbuzovat silné emoce. Perfektní prvotina a doufám, že autor bude pokračovat v psaní s podobnou kvalitou. Já si na jeho další knihu rád počkám.

Z knihy mám husí kůži. Mísí se ve mně emoce. Kniha začíná nejprve smrtí otce (zde autor skvěle popisuje, jaké to je když na pohřeb vybíráte písnička a pak je už nikdy nejste schopni v životě slyšet - mám stejnou zkušenost a zde jsem s autorem naprosto souhlasila), pak se dovídáme, že sestra Šárka už roky není s rodinou v kontaktu... no a pak to začne a rozjede se příběh plný napětí. Je Šárka blázen? Vymýšlí si celou dobu? Viděla něco jinak, co tak prostě nebylo a její mysl si s ní pouze pohrávala? V knize se střídají 3 pohledy: Šárky, Marka a otce. U otce si pořád člověk říká, jaký to byl slušný člověk, co chtěl hlavně dobro dětí a že to prostě takhle být nemůže, že je to blbost.... ...a pak kniha graduje a graduje.... myslím, že závěr není pro každého. Ne každý by i snesl, kdyby se mu stalo to co Markovi na posledních stránkách.... Neskutečně silná kniha. Mrazí mě.