Zabiju tě pro pár stovek

Autentický pohled do vyšetřování vražd spáchaných Ivanem Roubalem. Kniha velmi výstižně popisuje atmosferu prvni poloviny 90. let a nepřestává mě udivovat, jaká monstra mezi námi žijí.

Po delší době jsem sáhla po knize, která mi vůbec nesedla. Pravdou je, že samotný příběh o Roubalovi jsem neznala, ale poslední dobou tyto kriminální knihy zažívají velký hype, a mě to v případě vraha Roubala velmi zajímalo… Roubal musel být velmi chytrý taktik a ne jen ledajaký lajdák. Vše, co mu prošlo bylo neskutečné. Ano, dříve to asi bylo i jednodušší, když se jel styl “není tělo, není vražda”. Ale postupně se okolo Roubalo dělo tolik zvláštních věcí a nikdo s tím nic nedělal. Musel ovládat perfektně zastrašovací taktiky, jelikož jeho okolí nikdy nic prozradit nechtělo, nebo ho dokonce jedna z obětí ani neidentifikovala, když jasně věděla, o koho jde.. Kniha byla psaná hrozně chaoticky, často se přeskakovalo a působilo to velmi zmatečně. Bylo tu také nespočet chyb v textu a opakující se souvětí. Na závěr mě štvalo, že jde v postatě pořád jen o domněky autora. Většinou nepotvrzené závěry, které si on myslí, ale nechá na nás, co si z toho vezmeme. Ačkoliv má kniha nádhernou obálku, obrázková příloha uvnitř byla absolutně zbytečná… Mrzí mě to, ale toto za mě bylo velké zklamání :(.