Za prokletými zdmi

Celkově to nemělo špatný nápad..jen to šlo tak nějak po povrchu, jediná zajímavá linka byla otec/dcera..parafráze na Janu Eyrovou mě iritovala.......

Tento titul je nejen v recenzích, ale také na přebalu, srovnáván s Mexickou gotikou. Právě tu jsem nedávno také četla a shodných bodů vidím jen po málu. Děsivý dům a přízrak jsou jediná spojnice mezi těmito příběhy. "Za prokletými zdmi" je každopádně o chlup lepší než "Mexická gotika". Děj je poměrně svižný, ale až příliš se odchyluje od slibovaného příběhu. Očištění domu, jež mělo být středobodem všeho dění, probíhá jen sporadicky. Nejen anotace, ale také samotná autorka se o to v příběhu opakovaně opírá. Ale skutek? Utek! Doslova. Andromeda dům téměř neočisťuje, naopak se velmi detailně věnuje své sociální pozici. Postavy by mohli být zajímavé, kdyby dostali více prostoru. Lhala bych, kdybych netvrdila, že jsou všechny kompletně protivné. Je těžké jim porozumět. Andromeda se stále dokola hrabe v minulosti a častuje nás stejnými poznámkami stále dokola. Magnus je ufňukané princátko bez špetky charakteru. Jak takové dvojici chcete fandit? To opravdu nejde. Jen ať je dům sežere! Bohužel to nezachránili ani vedlejší postavy, do kterých autorka vdechla charakter studeného domu. Na vřelost, duchaplnost a sympatie tady nenarazíte. Na celém příběhu mě oslovil pouze samotný svět a onen děsivý dům, který potřeboval očistit. Námět s čištěním domů byl zajímavý a mrzí mě, že se schoval ze spoustou zbytečného tokání a velmi zvláštní romantickou linkou, která je doslova bizardní. Rozhodně lepší než Mexická gotika, ale za mě stále spíše průměr. Hodnocení: 2,5/5