Za katrem

Za katrem je kniha, která vám přiblíží jak to asi chodí přibližně ve vězení. Samozřejmě je to jen pár ukázek  povídání a liší se to, protože v každé věznici je to o lidech. A to jak o lidech, kteří se o vězně starají, tak o vězněných. Nejde proto přesně nalinkovat, co který den přinese.  Začátek byl takový nudnější. Vypráví o rozhodnutí a cestě k vychovatelství ve věznici. Přibližně za třetinou už se mi kniha četla na pohodu. Asi jsem si i zvykla na styl autorky nebo na prostředí, o kterém píše.  Byla jsem překvapená, že mě kniha nepřekvapila. :) Totiž tak nějak mi to přišlo vše pravděpodobné. A z vyprávění bylo cítit, že si vším Katka prošla. Mužské chování kolegů k ní, chovanců, ostatních zaměstnanců. Ani to, že se ženy zamilují do vězňů. Odjakživa ženy přitahují “Bad Boy. Ukázka i knih, erotických, romantických takových je. Práce to musela být zajímavá, pestrá a hlavně zocelující pro život. Já bych si ji nevybrala, ale bylo poučné si o tom přečíst. Líbilo se mi, jak psala, že se pracovní profese dědí. U nich v rodině už děda, mamka, táta, znovu Katka…to sedí :). Kniha pojednává snad skoro o všem, jak to chodí ve věznici, co je náplní práce, co dělají přes celý den vězněný a na co mají právo. Na konci je slovníček pojmů, se kterými se setkáte jen za katrem a co znamenají. Úsměvné situace tam jsou, ale já čekala podle ukázek na sociálních sítích asi že se budu bavit malinko víc.

jsem přesvědčen, že takovéhle psaní má zůstat na blogu, literárně je to na úrovni školní slohovky, ale jako oddechovka budiž, aspoň si člověk uvědomí, jak tvrdý chleba mají zaměstnanci vězeňské či justiční služby, autorka má můj maximální respekt, být každodenně v přímém kontaktu s vězni musí být extrémně psychicky náročné, působí na mne jako odolná, poctivá a zároveň empatická osobnost