Za Idou

Tento román jsem nakonec opouštěla poněkud rozpačitá a opět se mi potvrdilo, že ne vždy se vyplatí mít od knih určitá očekávání, protože ne vždy bývají naplněna. A ne vždy je na vině kniha samotná. A toto byl podle mne ten případ, kdy mi kniha nedala to, co jsem chtěla, ale můžu si za to sama svými zkreslenými představami, o čem ten příběh bude. Kniha zprvu působí jako milostný román s krimi zápletkou, kdy se hlavní hrdina zajímá o vypátrání příčiny úmrtí své kolegyně a milenky (a tak i anotace na mne působila, že to půjde tímto směrem a bude to mít nádech kriminálního/thrillerového románu). Jenže pak se z knihy stává do jisté míry intelektuální záležitost s politicko-filozofickým podtextem a vydává se tak úplně jiným směrem, než jsem čekala. Určitě nechci tvrdit, že je to špatně - rozhodně není. Autor to psal dozajista s nějakým záměrem a není jeho chybou, že jsem měla (očividně!) mylná očekávání a že jsem se občas v obsahu zamotala ve snaze pochopit, co se mi autor snaží sdělit. Objektivně řečeno musím autorovi smeknout pomyslný klobouk, protože z témat, která tu vyplouvají na povrch, a z toho, jak to autor zpracoval, je patrné, že je autor vzdělaný člověk a má široký rozhled v řadě témat (literatura, politika, filozofie, prostředí akademického světa). A jeho vzdělání odpovídá i vytříbený styl, kterým knihu píše. Jedná se o trochu rozvláčnější vyprávění, které se mi povětšinu četlo velmi dobře, ale obsahově jsem se s knihou nakonec nepotkala tak, jak jsem myslela. Což ale přičítám spíš na vrub sobě, ne autorovi. Výsledkem je tak za mne průměrné hodnocení, ale určitě tím nechci naznačit, že by to byla špatné dílo. Jen mně osobně to obsahově jako čtenářku jaksi minulo, nic víc.

Knížka těžká svým obsahem a stylem. Pro mne příliš mnoho odboček, popisů i nesouvisejících epizod. Mám ráda odkazy na literaturu, ale i těch tady bylo nadmíru a dobré dvě třetiny jsem neznala. Děj byl zajímavý a aktuelní kdysi i teď.