Y jako… Ypsilon

Jeden z nejtemnějších a nejznepokojivějších případů Kinsey Millhoneové začíná v roce 1979, kdy čtveřice žáků prestižní soukromé školy sexuálně zneužije čtrnáctiletou spolužačku – a vše ještě k tomu nafilmuje. Krátce nato se kazeta se záznamem ztratí a dojde k vraždě jiné spolužačky, podezřelé, že ji ukradla. Rozjíždí se vyšetřování a jeden z chlapců se uvolí vypovídat – a díky tomu se podaří usvědčit dva z pachatelů. Avšak vůdce gangu beze stopy uniká. Teď je rok 1989 a jeden ze dvou usvědčených násilníků, Fritz McCabe byl propuštěn na svobodu. Je to nevypočitatelný, náladový mrzout, otrávený z věčného dohledu rodičů, kteří mu až příliš připomínají dozorce v pasťáku. A pak jednoho dne přijde poštou ztracená kazeta a spolu s ní žádost o výkupné. McCabeovi začnou jednat a poprosí o pomoc Kinsey; ona se tak stává víc než jen pozorovatelkou jejich rodinného dramatu. Nerudného Fritze při tom nespouští z očí. Jenže se ukáže, že Fritz není jediný, koho pronásleduje minulost. Stopy po sobě zanechává i zákeřný sociopat, podle všeho úmyslně. Že by šel Kinsey po krku…? „Je moje alter ego,“ říkala Sue Graftonová o své fiktivní hrdince Kinsey Millhoneové, soukromém očku z jižní Kalifornie. „Já jsem introvert, takže jsem schopná sotva půlky věcí, které Kinsey dělá v knížkách. Ale baví mě, že jejím prostřednictvím můžu beztrestně prožívat to co ona.“