Vzkaz v láhvi

Od Nicholase Sparkse znám mnoho knih, potažmo i jejich filmové verze, ať už je to Bezpečný přístav, Milý Johne nebo jeho nejznámější a nejpopulárnější Zápisník jedné lásky. Všechny tyhle knihy jsou opravdu srdcervoucí, některé končí šťastně, jiné ne, a zrovna Vzkaz v láhvi je ten druhý případ. Theresa během své dovolené nachází na pláži láhev a v ní překrásný dopis od Garetta jeho zesnulé ženě Catherine. Therese jako známe sloupkařce netrvá dlouho a dopátrá se dalších dvou dopisů, ze kterých zjistí, odkud Garett pochází, a tak vydává se poznat muže, který píše ty nejsmutnější a nejkrásnější dopisy přímo od srdce. Jaký Garret bude? Překonal už smrt své ženy? Theresu i Garetta jsem si velmi rychle oblíbila, i když ne vždy jsem s jejich jednáním souhlasila. Pokud jde o lásku, tak se nesmíme vymlouvat na cokoliv, to vždy vede ke krizi. Co se týče knihy, tak mě občas překvapilo zvláštní slovosled ve větách nebo občasné chyby (no to už je v knihách spíš zvyklost).

Theresa, rozvedená matka, najde jednou na pláži vzkaz v láhvi. Milostný dopis uvnitř ji natolik uchvátí, že se rozhodne zjistit víc a snaží se vypátrat autora dopisu. Romantické, letní čtení, ideální na dovolenou. Nejinak tomu bylo u mě a kniha mi dělala společnost ve dnech volna. Knihy Nicholase Sparkse jsou sázka na jistotu, co se romantických knížek týká. Příběhy jsou čtivé, pohltí vás a nemůžete se odtrhnout. Asi bych je nemohla číst pořád, přišlo by mi to stále stejné, ale jednou za rok je to pro mě ideální. Vzkaz v láhvi jsem kdysi viděla jako film, ale přišla jsem na to, že už si ho vůbec nepamatuji, tak jsem si mohla užít celý příběh znovu. Určitě pěkná kniha, u které jsem si pobrečela, ale místy mi to přišlo dost zdlouhavé, proto ubírám jednu hvězdičku. Ale jinak příjemné čtení.