Vzdušný zámok, ktorý vybuchol

OBSAHUJE SPOILERY!!! Když jsem se do knihy začítala, byla jsem tak šťastná, že jsem zpátky. Že mohu být opět s Lisbeth a Mikaelem, Erikou a Sonjou Modigovou a dalšími úžasnými hrdiny tohoto světového fenoménu. Byla jsem ráda, že pokračujeme tam, kde jsme v předešlém díle skončili. První čtvrtina knihy byla boží... Škoda, že se Zalaščenkem to skončilo tak brzy. Netrpělivě jsem čekala, co všechno zase rozpoutá, ale nakonec jsem byla ráda, že po něm Gullberg vystřelil. Byla jsem i ráda, že se autor věnoval více Erice Bergerové, která v tomhle díle prožívala patřičnou hrůzu. Občas se to zase vleklo, nikam se to neposouvalo a některé pasáže byly dost utahané, nezáživné a nudné. Asi jako to je u první třetiny knihy Muži, kteří nenávidí ženy. A protože jsem té knize dala pět hvězd, stejnou dávkou zahrnuji i tento titul. Nejlepší a nejzábavnější jsou scény týkající se Lisbeth, hlavně soud a samotný závěr. Jelikož jsem knihu napůl četla a napůl poslouchala její audioverzi v podání Martina Stránského, tak byl pro mne konec ještě mrazivější než kdybych to hltala pouze očima. Kniha čtená populárním hlasem je ještě mrazivější a děsivější. Je mi líto, že to končí. Je mi líto, že Stiegu Larssonovi nebyl dopřán delší život. Mrzí mě, že už nikdy neobjevím další Kallova a Lisbethina dobrodružství. Je konec! A bylo to krásné. Navždy si tento příběh uchovám v srdci a po čase se ke knihám vrátím. Můj žebříček této trilogie: 1. Dívka, která si hrála s ohněm 2. Muži, kteří nenávidí ženy 3. Dívka, která kopla do vosího hnízda Nikdy nezapomenu...

Poslední knihu S. Larsona jsem dlouho odkládala s tím, že si ji chci opravdu vychutnat. Nyní jsem trochu zklamaná. Krimizápletka je propracovaná, nechybí tomu napětí, akce, ani překvapivé zvraty, ale k postavám jsem si úplně cestu nenašla. Kniha je plná lidských robotů a psychopatů. Nevím, jak to lépe vyjádřit. Chybí mi u nich svého druhu lidskost. První 3 díky série jsem si ráda přečetla, do pokračování se nehrnu. Odrazují mě recenze a brutálních „pohádek“ jsou k mání stovky, tak proč se držet Milénia. Třeba se někdy v budoucnu...