Vzdálená místa

Až když jsem si knihu našla tady, zjistila jsem, že to pro mě není první dílo tohoto autora, četla jsem už jeho Neonovou cizinku. Ve srovnání s ní mi Vzdálená místa připadají lepší – čtivější, zajímavější, překvapivější. Musím přiznat, že mě některé situace a vývoj postav mě opravdu zarazily, nechci prozrazovat detaily, ale občas jsem zůstala s otevřenou pusou a znovu jsem si pročítala předešlé věty, jestli jsem je správně pochopila. A závěrečná scéna se odehraje v podobném duchu, takže jak tomu mám rozumět? Každopádně jako rekonvalescent, který se vlastně nezmůže na nic jiného kromě čtení, bych ji s klidným svědomím doporučila. Fakt, že jsem lehce po půlnoci usnula asi dvacet stran před koncem, jakkoli jsem měla snahu ji „dorazit“, nelze přičíst na vrub knize, ale mé, i tím nejběžnějším denním provozem vyčerpané osobě.