Vytí vlka, vlka vytí

Stejně jako kolegové pode mnou, sice jsem dočetla, ale bylo to utrpení. Nabubřelé keci, které mi drásaly nervy. Kravina kravin. Sorry, je to tak. A co měli být ty vsuvky uprostřed textu? Proč nebyly na konce stránky?! Tralala, kravina, na hrb hozená!

Anotace slibuje jakési putování dantovským peklem a neotřelou formu. Balkán. Nikdy jsem odtamtud nic nečetl. Mezitím je ale kniha o tom, jak horkokrevný Apolloniho alter ego drtí mladý kočky v posteli, lehce se dotkne zmatenosti jeho země... a k tomu plácá jeden popkulturní a rádoby chytrej odkaz za druhým - elitář, co se musí předvádět s tím, co všechno načetl a co všechno zná. Nihilismus. Nuda. Třeba Eric Andre, to je čistej nihilismus a není to nuda. Tohle vlastně ani není regulérní literatura. Jen skáčete z odkazů na poezii, film nebo hudbu do nesouvislých vzpomínek a narážek, lehce se dotýkajících autora a historie jeho a sousedních zemí. Bezrozměrnej hrdina, co jen šoustá a do toho neutuchající citace písní. Nahuštěné je to hodně, ale rozhodně ne k jídlu. Jedna z věcí, kterou akceptuju asi je, že Albánie i další státy musejí být v mnoha ohledech pěkně divoký a to se možná odráží právě i ve formě psaní. Ale je to poněkud mimo mísu... jestliže jsem spisovatel a píšu knihy, nebudu přece tvrdit, že jsem Michael Jackson, král popu na pódiích. Myslím si, že Apolloni vidí literaturu jako absolutní svobodu a nechápe médium, ve kterém tvoří. Je to takovej nicneříkající kolotoč, výplod alkoholovýho deliria, se zápalem mozkových blan... další den to zeditovat a do týdne v tisku. Cenná lekce toho, jak nemá vypadat literatura, tohle je jen čistá autorská onanie... paradoxně tomuhle se věnuje produkce v zajímavé grafické úpravě, legitimní nakladatelství, je to myšmaš toho, co si konzervativní editor představuje pod pojmem "edgy", zatímco texty hodné publikování hnijí v šuplících lidí, kterým bylo řečeno, že se tohle do edičního plánu nehodí.