Vybíjená

Vybíjená na mě zapůsobila, příběh spolužáků, kteří pomocí ironie chtějí zastavit čas. A vracejí se stále do doby střední školy. Ruku na srdce - kdo z nás si neidealizuje dobu, kdy chodil do škol a nevypráví dokola ty samé historky?

Někdo stárne s grácií nebo také (jak se říká) zraje jako víno a užívá si to. Někdo je plný smutku, dostihne ho krize středního věku a provází ho životem často deprese a beznaděj. Tak takové myšlenky nás často napadají, když vzpomínáme s těmi, se kterými jsme trávili naše středoškolská léta. Vzpomínání na léta, kdy jsme byli mladí, šťastní, plni elánu.... No, proč ne. Já ale naštěstí shovívavě a s nadhledem vyhlížím i dny příští a těším se, co mi přinesou. Každá životní etapa má něco do sebe. Jedna z těch lepších knih Michala Viewegha. Kniha o životě, našich touhách, přáních a realitě všedních dnů.