Vražda Romea

Poprvé, kdy si vůbec nejsem jistá, kolik hvězdiček si kniha zaslouží. Jedná se mi o to, že toužím být objektivní a neubrat knize, na základě mých čtenářských potřeb kvalitu, a tak povím hned na úvod, proč jsem se rozhodla pro čtyři hvězdičky z pěti. Jednoduše - moc krvavých a detailně popsaných scén. Další recenzní výtisk, který jsem obdržela od brněnského nakladatelství MOBA, je jedenáctý díl ze série Brněnská mordparta vyšetřuje s názvem Vražda Romea. Příběh je inspirovaný skutečnou událostí z roku 2009 a autorem této novinky je český spisovatel Stanislav Češka. Stanislav Češka nás přenese ve své knize do Brna- Komárov, kde mladý milenecký pár sedí v nonstop baru a řeší, kde strávit noc. Vzhledem k mizerné finanční situaci se rozhodnou noc přečkat v již zmiňovaném baru o šálku čaje. Muž ovšem má potřebu cigarety a poprosí svojí družku o to, aby se zeptala pána naproti. Muž sedí sám u dveří u jednoho piva a chodí kouřit ven. Nemá problém jednu cigaretu darovat a dál si hledí svého piva. Žena jde ovšem po nějakém čase po druhé a to už se dá s mužem do řeči. Dostanou se k jejich tíživé situaci, a proto muž nabídne páru přespání u něho v domě za sto korun. Mladý pár neváhá a s mužem odchází. Nejprve je vše v pořádku, neboť muži v klidu vypijí čas a pak uléhají ke spánku. Jenže žena je několikrát v šoku z toho, že muž, který jim nabídl přespání, jí nejen nabídne sex, ale sleduje jí při sprchování a dokonce jí v noci i navštíví. To ovšem její partner už nemůže vydržet a z místnosti, kde se nedají ani zamknout dveře, vlastníka vyhodí. Mladému páru je celá situace dost nepříjemná, a proto se rozhodnou dveře zabarikádovat skříňkami, aby při dalším vstupu vlastníka byli hned vzhůru. A tak se i stane… Nebudu již nic dál prozrazovat, neboť bych Vám zkazila celé přečtení. Kniha se čte dobře, je napětí hned při prvních stránkách. Vše je děleno do sympatických kapitol a nemáte šanci se ztratit ani ve jménech, ani v čase, neboť se děj odehrává chronologicky. Jen bohužel na mě byl až moc detailní popis některých krvavých scén, což při uvědomění, že se jedná o příběh inspirovaný skutečnými událostmi, mi nabíhal mráz po zádech.

Knihu Vražda Romea od Stanislava Češky jsem dostala k recenzi od nakladatelství MOBA a musím říct, že mě hned od začátku překvapilo, že nejde jen o fikci, ale o příběh založený na skutečném případu. To dodává vyprávění nejen autentičnost, ale i velkou tíživost, se kterou jsem při čtení úplně nepočítala. Najednou už to nebyla jen „literatura pro zábavu“, ale dokumentace skutečné tragédie, která se odehrála. Vědomí, že popisované události se opravdu staly, že oběť skutečně existovala a pachatel žil mezi ostatními lidmi, mi dodávalo mrazení. Násilné scény jsou popsány velmi detailně – místy to pro mě bylo až nepříjemné, ale právě díky této otevřenosti jsem měla pocit, že opravdu sleduji realitu, nikoliv jen literární konstrukci. Autor se nesnaží čtenáře šetřit, naopak ho vede k tomu, aby se konfrontoval s krutostí skutku. Nešlo mi odložit knihu, dokud jsem nezjistila, jak to celé dopadne. Čte se to velmi dobře, kapitoly jsou krátké, což mi vyhovuje. Akorát mě trochu zdržela část, kdy Ivana Pokorná vypovídá na policii, protože jsem ty události už jednou „prožila“ spolu s postavou. V tu chvíli moje čtenářské nadšení trochu ochablo. Na druhou stranu ale chápu autorovu snahu zachytit atmosféru výslechu v celé její složitosti – kroužení kolem stejných faktů, postupné vrstvení detailů a důraz na věrohodnost. Možná to byl záměr, aby si čtenář uvědomil, jak zdlouhavý a náročný proces vyšetřování ve skutečnosti je. Jelikož to byl můj první true crime, překvapilo mě, jak kniha nakonec skončila. Z mého pohledu to bylo poměrně náhlé, ale když jsem se nad tím zamyslela, vlastně tam už ani nebylo co víc dodat – pachatel byl dopaden, vyšetřování dokončeno a příběh uzavřen. Hodně mě bavily i detaily, třeba volba jmen postav. Obzvlášť Roman Přecechtěl – to jméno si prostě zapamatujete a zároveň o postavě něco vypovídá. Celkově knihu hodnotím jako silný a náročný čtenářský zážitek. Nebylo to čtení, které by se „užívalo“ v klasickém slova smyslu, ale rozhodně mě zasáhlo a donutilo přemýšlet. Jsem ráda, že jsem díky nakladatelství MOBA dostala příležitost si ji přečíst, protože jinak bych po ní možná nesáhla.