Vlasta

Já knize nemám absolutně co vytknout, děkuji panu Váchovi za to, že jsem mohla zase na chvíli pobýt ve společnosti jednoho z mých nejoblíbenějších černobílých herců. Bylo to takové hořkosladké čtení, vesměs vlastně smutné, ale krásně napsané, pěkně vysvětlené souvislosti, které jste potřebovali vědět, abyste pochopili. Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.

Po knize jsem sáhla hlavně z nostalgie. "Normalizované" dětství a nedělní odpolene u babičky, kdy jsem se moc těšila na film pro pamětníky, vždy okořeněný vůní kávy, koláče a četnými vzpomínkami prarodičů. Nejvíce mě bavily komedie a těm kraloval Vlasta Burian. Dávkovali nám ho po troškách, jako šafránu.....Štědřejší byl vždy konec roku, hlavně Silvestr. Mísa s chlebíčky a v televizi Ducháček nebo Anton Špelec.....O osudech Vlasty Buriana jsem již něco věděla, také jsem viděla podle mne nedoceněný seriál Bohéma. Románová biografie Vlasty Buriana mě jeho osud představila velmi uceleně. Trochu mi chybělo jeho mládí a skromné umělecké začátky, první láska a narození nemanželské dcery. V knize se setkáváme s Burianem již jako velmi úspěšným prvorepublikovým hercem a bohatým majitelem divadla. Zajímavě je popsaný jeho láskyplný vztah k manželce, která budila pozornost tím, že si ho velmi hlídala. No nebylo divu.....Pak přichází válka a okupace. Osobně mám pochopení pro to, že pro tak slavného herce, známeho i Němcům, bylo dost nemožné se ani trochu nezkompromitovat. V poválečné době bohužel nikdo nebral v potaz i dobro, které takový umělec mohl díky své oblíbenosti u okupantů vykonat a pomoci mnoha pronásledovaným...Nevděk světem vládne a také hrozná lidská závist. Burian byl po válce obviněn z kolaborace a pronásledován více než mnozí jiní herci, protože neskrýval svou vysokou životní úroveň. Vilu s tenisovým kurtem malý český člověk neodpustí. Knihu hodnotím kladně.