Více než člověk

Už tři sta let nikdo z lidí na Zemi neumřel na stáří nebo jakoukoli jinou chorobu či závažné poranění. Mysleli si, že svými výzkumy a vědomostmi překonali samotnou Smrt, jenže se krutě mýlili. Jakmile Smrt procitla ze spánku, okamžitě se pustila do práce. Udělat z tradiční Smrtky s kosou jednu z hlavních postav příběhu byl od Jakuba Víta mistrovský tah. Už méně šťastnou ruku měl při volbě dalších postav, jejichž mládí ho na začátku knihy svedly k poněkud školometskému stylu a dětsky naivnímu vedení dějové linky. První polovina knihy tak připomíná slohovou práci studenta posledního ročníku gymnázia, který se navíc až příliš poctivě snaží vyhovět liteře předepsaného počtu slov, ale nemá přitom úplně jasno, kam chce zatnout svůj spár. Nepomáhá ani poněkud zmatená a zbytečně komplikované typologie andělů a především jejich hierarchie moci a síly. Naštěstí se autor ve druhé polovině oklepal, vyměnil středoškolský penál za pořádnou klávesnici a pustil se do vyprávění hlava nehlava. Byť jeho závěrečný ohňostroj nemá potřebnou výšku a jas, přece jen vydupal ze země nějaké ty body a já bych jeho Anděla na bedrech úplně nezatracoval.

Já si vlastně pořád nejsem úplně jistá co si o knize myslet. Nemůžu říct, že by se mi nelíbila, ale po dočtení jsem měla poměrně rozporuplné pocity. Kniha má velmi zajímavý a řekla bych, že i poměrně originální nápad. Celý svět je poměrně zajímavě vymyšlený, ale možná by stálo za to ho trochu lépe představit. Jsme trošku hozeni do světa o kterém vlastně nic nevíme a postupně autor přidá pár střípků, ale za mě teda né úplně dost. Je tu rozehráno více linek, které se postupně více či méně propojí, ale dost věcí je i po přečtení za mě trochu neuzavřená a nedokončená. Na jednu stranu je to pochopitelné, protože kniha byla plánována jako začátek série. Takže předpokládám, že rozehrané linky by si propojili v dalším díle a došlo by k dořešení všech událostí. Hlavní postavy byli v celku sympatické, ale díky tomu že příběh svým způsobem jel na více frontách úplně jsem si k nim nevytvořila vztah. Děj byl trošku jako na houpačce, některé části mě nudili, ale u jiných jsem příběh hltala. Konec byl možná trochu unáhlený po tom všem co se v příběhu stalo. U této knihy mi trošku vadila velikost písma. Protože díky tomu i přesto, že má kniha relatině pár stran působila dost zdlouhavě a kapitoly působily takovým nekonečným dojmem. I přesto vše bych si nejspíše další díl přečetla pokud by vyšel.