Věřit znovu

Když si poctivě odpovím na otázku, co mi tato kniha přinesla, musím konstatovat, že mě pobavila. Sice ne tak, jak autorka plánovala, ale pobavila. Nejsem dávno cílová skupina a to byl asi ten problém. Devatenáctiletá studentka Dawn zlomená nepovedeným vztahem trvajícím 6 let, která uvažuje střídavě jako puberťačka a střídavě jako žena, která už má dost prožito, u mě často vyvolala úsměv na tváři nebo zvednuté obočí. Rozhovory celé party, kde se střídají výrazy z doby Jane Austin s vulgarismy na mě působily podobně. Zajímavé byly pasáže popisující Dawnino studium literatury a její psaní romantických novel. Nemůžu upřít velkou čtivost, ale další díl už nechám mladším ročníkům :-)

Že bych začínala být na tento typ literatury stará? Jen to ne! První díl z této série jsem tenkrát přečetla za pár hodin. Očekávala jsem, že u druhého dílu tomu bude taky tak. Zvláště, když jsem se na příběh Dawn a Spencera tak těšila. Jenže jsem se nemohla do příběhu tolik vcítit. Zvláště Dawn mně byla nesympatická. Možná, že kdyby mně bylo o deset let méně, byla ve věku Dawn, pochopila bych ji snáz. Jenže takhle jsem jen kroutila hlavou nad jejím nesmyslným chováním. Bylo mi líto Spencera, kterému velmi ubližovala. Chápu, že když vás podvede někdo, s kým plánujete budoucnost, bolí to. Ale Dawn především trápila i samu sebe. Spencerův příběh mohl být více rozvinutý. Příběh je opět čtivý, ale v některých momentech až příliš rozvláčný. Když přišla na řadu první erotická scéna, respektive čas před samotným aktem, autorka to popisovala na tolika stranách, až jsem zvedala oči v sloup. Popsala úplně každý jejich pohyb. Velmi se zaměřovala na detaily jejich svlékání. Čekala jsem, kdy přijde na řadu popis sundávání ponožek. Těším se na příběh Sawyer a Isaaca.