Už neplavu tam, kde jsou krokodýli

Velmi hezký román o hledání léku na nevyléčitelnou nemoc. Pokud bych měla hodnotit pravdivost tohoto tvrzení, přijde mi dost nepravděpodobné, že by evropské zdravotnictví toto nedokázalo identifikovat. Vlastně ani kmeny odtrhnuté od civilizace, odkázáni pouze na své poznatky předků, nedokázali pomoci, natož nemoc indentifikovat. Nicméně jsem si to vzala jako román o hledání sama sebe a návrat do kultury, která spisovatelku formovala hlavně v dětství, což je asi ten nezásadnější moment. I přes to, že opustila své děti, možná právě proto, aby s nimi mohla strávit více času, absolvovala léta různých "šamanských" pokusů o vyléčení. Tento koloběh cest a různého testování léků nakonec překvapivě pomohl, proto nám to mohla autorka vylíčit ve své knize. Klobouk dolů za touto touhou žít, vyléčit se a být tu pro své děti i na úkor dlouholetého odloučení.

Čtení to bylo velmi zajímavé. Život v pralese autorka vylíčila barvitě a nezapomenutelně. Kniha je na konci doplněna fotografiemi.