Hodnocení z mužského pohledu. Údajně příběhy ze života, které se skutečně udály. Nejde ani tak o ženskou sexualitu a touhy. Problémy pramení z ne úplně naplněného dětství, resp. problémů, které se v mladém věku již nedaly kompenzovat v životě pozdějším. Nerovnoměrné rozvržení prostoru hlavních protagonistek. Záměrně dostala nejvíce prostoru dívka/žena, jíž bylo ublíženo nejvíce. Ostatní dvě ženy jednaly víceméně na popud druhých, žila v nich nespokojenost z vlastního života. Jediná Lina by mohla naplnit představy čtenářů o knize. Ale i ona trpěla nedostatkem ze strany muže a k jistým projevům své sexuality dospěla až za pomoci své bývalé lásky, která ji dávala pocit naplnění. Nemohu si pomoci, ale vše je ovlivněno muži. Ženské jednání a touhy zde nejsou popisovány niterně z ženy samotné. Mám tedy rozumět textu následovně? Určuje muž ženské libido a touhy, které ukrývá ona sama? Co se týká kvality textu; nikterak výjimečné. A pokud mohu hodnotit expresivně dějovost knihy... Maggie může iritovat, může nudit, slabší jedinci ji mohou i litovat. Sloane navnadí a s pozdvihnutým obočím budete sledovat její krkolomnou pouť životem. Lina zapůsobí živočišně a skutečně. Její osud nebude nikomu lhostejný. Ale jinak? Málo adhezní k tématu, nepříliš působivé sexuální scény (někdy příliš šroubované), zvláštní emoční charakter vyprávění. Ale upozorňuji! Mužský pohled na ženskou literaturu...

Kniha Tři ženy neodpovídá svým blahoslaveným recenzím a označením. Není to žádná senzace, neaspiruje na kultovní příběh o ženské sexualitě. Navíc si myslím, že se tyto tři příběhy dotknou jen menšiny žen, neboť se domnívám, že se v nich většina ženské populace nenajde a kniha tak nejspíše neodkryje skutečné touhy v jejich nitru. Navíc si myslím, že se tato kniha nedá považovat za beletrii. Zároveň bych ji ale nezařadila do literatury faktu. Jsou to reálné příběhy. A tudíž: můžeme se spolehnout na jejich pravdivost? Co bylo vynecháno? A hlavně: jak celou situaci vidí druhé strany, které tu jsou vykresleny téměř odporně? Můžeme se spolehnout na svědectví těchto tří nevyrovnaných žen? To už je na každém čtenáři. A právě proto, že postavy nejsou vymyšlené, zbyde na "konci" všech příběhů jen zvláštní rozladěnost... Dále se objevují SPOILERY: Miloval učitel Knodel svou studentku? Choval k ní opravdové city? Nedokázal se ubránit zakázané touze? Nebo ji jen využil - i když vlastně, jak by mohl, když s ní fyzicky vlastně téměř nic neměl? Jednalo se o manipulaci a zneužití moci a věkového rozdílu, nebo vše bylo skutečné, a tudíž byl soud jen absurdní fraškou zhrzené dívky? Nejblíže bude mít svět podle mě k Lině, neboť její potřeba lásky byla tak zoufalá a nutkavá, tak krásně popsaná... tak možná v životě častá? Proč se ale tato smutná žena opakovaně vracela do náruče muže, který jí nejspíše pohrdal? Co to v nás ženách je, že pro jeden jediný polibek konkrétního muže, ztrácíme svou sebeúctu? Tento příběh se mi jak líbil, tak mě znepokojoval, neboť bych takhle slepá být nikdy nechtěla, ale jak je vidět, spadnout do této omámenosti je asi strašně snadné... Sloane? Nepochopitelná, cizí. Psychicky labilní žena, které připadá zcela v pořádku souložit před svým mužem s jinými. Která sebou pohrdá za to, že si dopřeje jídlo a odepře cvičení, ale její prazvláštní sexuální úchylky vlastně považuje za zdravý životní styl. V čem se tento příběh může asi tak podobat příběhům stovek normálních žen? Jsem divná, když mi nepřišlo v pořádku obvinit učitele ze zneužití studentky? Jsem příliš konzervativní, protože mi chování Sloane fakt nepřišlo v pořádku? A naopak: jaká jsem, když dokážu nevěru Liny chápat a neodsoudit, i když se mi jinak toto chování a rozbíjení rodin příčí? Kniha není erotickým románem, i když to tak může dle anotace působit. Otevřených sexuálních scén je tam jako šafránu. Na můj vkus jsou ale příliš vulgární, ne-li odporné. Absolutně nevystihují mé představy o ženských tužbách a snech. Při četbě jsem si posteskla po příbězích, kde nám jsou předkládány inteligentní a sebevědomé ženské hrdinky, které přinášejí inspiraci, fascinaci a naději. Kde hlavní roli hraje láska, a ne sex bez ní. V této knize se dle mého totiž neukázalo to nejpodstatnější: a to to, že se ženy především touží milovat z lásky. A po lásce touží a sní. Tuto teorii tak polovičně splnila jen Lina. Nedoporučuji, neboť po přečtení nebudete vědět, co si máte myslet a možná ztratíte iluze. A rychle se budete chtít poohlédnout po knize, která vám je navrátí zpět. A u které dostanete ještě něco navíc. Nepovedeně podané, určitým způsobem ubohé a zkreslující... vlastně trochu manipulativní čtení.