Travis

Travis mě v díle o Archerovi dost naštval, i když ke konci bylo jasné, že se snaží s bratrem udobřit a stát se lepším člověkem. No a v tomto příběhu jsem si Travise fakt zamilovala. Líbilo se mi, že jsme mohli nahlédnout do jeho pocitů a myšlenek. Chudák se prostě těžko vyrovnával s tím, že se otec nerozhodl pro něho, ale pro Archera. Bohužel tuto svou bolest ventiloval kolikrát nesprávným způsobem a rád působil bolest někomu jinému (hlavně Archerovi). Každopádně v průběhu příběhu nastal jeho vývoj k lepšímu člověku a autorka to podala opravdu moc pěkně. Navíc mě potěšilo, že ne všechno bylo tak, jak si Travis myslel. Druhá hlavní postava, Haven, mi byla neskutečně sympatická. Byla hodná, vtipná a laskavá. Moc se mi líbilo, jak komunikovala s rostlinami. To totiž dělám taky, tak jsem ráda, že nejsem sama. Jejich vztahu s Travisem jsem moc fandila, byla tam úžasná jiskra. Příběh se četl skvěle, jak je u Mii zvykem. Ke konci mi i slzička ukápla. Moc se těším na další příběhy z pera této úžasné autorky.

Tak já nějak nevím. Na 5* jako Archer to není, tak jsem dala 4. Ono i přes minulost hl.postav je to takový sladký. Hlavně ta schůze připomínalo mi to Gilmorovky, ty sice miluju, ale tady? Já prostě nevím. Já tyhle veřejné vyznání apod. moc nemusím ani ve filmu, kde v podstatě skoro vždy následuje potlesk. Vzhledem k tomu, že je to první díl, tak se dá čekat, že tohle šťastné městečko nebude mít o podobná ,,dramata" nouzi.

Tak jsem dočetla devátou, zatím poslední u nás vydanou knihu. Mia je každopádně v popředí mého zájmu při výběru romantických příběhů. Její náměty bývají vždy originální, komplikované, citlivé a konce idylické. Ani tentokrát mé očekávání nezklamala. Užila jsem si dva večery s náčelníkem policie Travisem a letní brigádnicí Haven z Kalifornie. "Navzdory všemu čím si prošla, si zachovala dobré a laskavé srdce. Na rozdíl ode mě. Ze mě bolest udělala úplný opak." Bylo fajn, že děj byl okořeněn o vtipnou konverzaci i momenty - záchrana pokojovek, lumpárny dvojčat Connora a Charlieho, slabost Buchanana pro vačice, dýchánky Cricket, Betty, Clarice a Burta v penzionu U žluté treláže, chlupatým komplicem Drapatkou, ale hlavně o Pelionu, městečku s vřelými a přátelskými lidmi. "Máte před sebou dvě různé cesty. Buď o všechno přijdete. Nebo o všechno přijdete." Aleluja....

Příběh byl hezký a čtivý. Jen závěr knihy a "rada města" byla dle mého názoru přitažená za vlasy. Musím říct, že místo, abych byla dojatá, jsem se na celé kolo smála. Ale i tak kniha dle mého názoru stojí za přečtení.

Opravdu jsem se na tuto knihu moc těšila a rozhodně mě nezklamala. Samozřejmě jsem si předtím ještě musela znovu přečíst Archera. Travis, jak již zmínili jiní, mi nebyl v prvním díle příliš sympatický, ale v této knize jsem si ho oblíbila. Jeho matka mu strašně ublížila (a také hlavně Archerovi) a já vůbec nechápu, že nebyla více potrestána. Autorka k ní byla schovívavá. Každopádně Travis se choval tak, jak ho k tomu jeho matka vedla. Ale... Fascinovalo mě, jak moc byl Travis ochotný se změnit. A že se mu to povedlo. Ve skutečnosti byl laskavý, milý a všem se snažil pomáhat. Ty nepravosti z jeho sáhodlouhého seznamu většinou spadaly do doby před osmi lety. A Travis se vážně snažil napravit. Ta schůze byla vážně vtipná. Haven se mi moc líbila. To byla ale něžná duše. Její střety s Travisem byly vtipné a žhavé. Moc se mi spolu líbili. Jejího bratra Eastona mi bylo líto, i když jeho chování se mi moc nezamlouvalo, naštěstí se pak už krotil. Docela by se mi líbil jeho příběh. Stejně tak příběh Gage by stál za to. Autorka mě tímto pokračováním velice potěšila. Četlo se to jedna radost. Tak jsem zvědavá, jestli bude pokračovat a nebo série skončí těmito dvěma díly. Nezapomeňte, že Archerův hlas je první díl a Travis díl druhý. Je lepší to číst chronologicky. Rozhodně všem doporučuji k přečtení.

Rozhodně děkuji "narise", která mi doporučila přečíst první díl ze série Archerův hlas ještě jednou. Přece jenom je to už nějaký čas co jsem to četla a roli Travise bych bez toho úplně nepochytila. Obě knihy jsou krásné a emotivní. Jsou o lidech, kteří si v minulosti prošli určitým peklem a především jsou o neuvěřitelné odvaze, nepodlehnout těžkému osudu a bojovat o lepší zítřky. Autorka do svých příběhů umí vložit romantiku, humor, lehkou erotiku, přátelství, napětí a především šťastný konec, který sice ve skutečném životě tak často není, ale určitě vás pozitivně naladí.

...opět pohlazení po duši,takto píše jen Mia. Archerův hlas byl jeden z prvních románů,co jsem kdy četla.Mám ho dodnes v paměti:-* Jsem vděčná za pokračování! Tohle si prostě zamilujete! „Nedávají se druhé šance, aby se věci napravily. Ale mají dokázat, že i po pádu bychom mohli být lepší. “

Policejní náčelník Travis hledá ve svém městečku své místo, nechce být stále druhý. Tím pozoruje lidi, a stále se srovnává s ostatními a nechce si přiznat, že vlastně má problém být sám sebou. Nevědomky ostatním ubližuje, nikoho si nepustí k srdci a na vše reaguje sarkasmem. Dokud nepotká Haven, která dokázala mu sarkasmus oplácet. Tím se začíná příběh rozvíjet, vyprostit se od minulosti a začít konečně přítomností. Travis si začíná uvědomovat své počínání a musí přijít úplně o všechno, aby mohl získat lásku svého života.

Za mě trošičku zbytečné pokračování. Děj sice odsýpal, plynul a četlo se to lehce, ale bylo to takové nemastné, neslané. Mě osobně toto pokračování nikterak neuchvátilo. Haven byla číslo a moc sympatická osoba a s bráchou do městečka přivedli trošičku vzrůša a okořenili to :-) Jsem aspoň ráda za Travise, že s jeho otcem to nebylo tak, jak si ve skutečnosti myslel. Poslední schůze města mi už přišla vážně přitažená za vlasy. Ale co, happy end musel být jak to u těchto knih bývá .-)