To byl náš dům

Jooo, tak tohle byla lahůdka přesně pro mě! Knihu jsem zaznamenala hned jak vyšla anglicky a také si ji koupila, ale dostala jsem se k ní až teď, když už je venku i česká verze. Přiznám se, že jsem si původně myslela, že bude trošičku o něčem jiném. Možná jsem ale byla lehce ovlivněna událostí, která se nám stala asi před rokem, kdy u domu mojí mamky zazvonil postarší pár s tím, že v tom domě kdysi bydleli a že by se rádi podívali, jak to v něm vypadá nyní a zavzpomínali na staré časy. Moje mamka, která tou dobou byla doma sama, je pozvala dál, provedla je domem a uvařila jim kafe. Naštěstí to byli asi opravdu lidé, kteří v tom domě bydleli, protože znali i všechny sousedy a povídali o nich a o tom, jaké to bylo, když tu bydleli. Ale když mi o tom mamka vyprávěla, moje "thrillerové" já vymyslelo milion scénářů, co se mohlo stát. A přesně jednu z variant mých scénářů jsem čekala v této knize. A na začátku to tak i trochu vypadá... U starého domu k renovaci, do kterého se nedávno přistěhovala Eve s Charlie, jednoho mrazivého pátku zazvoní pětičlenná rodina. Otec Thomas tvrdí, že to byl dům, ve kterém vyrůstal a že by ho rád ukázal své manželce a dětem. Eve se to moc nelíbí, ale protože neumí říkat ne a Charlie je zrovna někde pryč, nakonec je vpustí dovnitř. Rodina v čele s Thomasem prošmejdí celý dům, Thomas jim k tomu něco povídá a občas se netváří nadšeně kvůli některým probíhajícím změnám. Když už mají odcházet a Eve je odmítne vpustit do sklepa, protože je tam spousta haraburdí, jejich nejmladší dcera Jenny se ztratí. A kam jinam než do sklepa. Postupem času je stále těžší se této rodiny zbavit a začínají se dít fakt divné věci. Eve začíná dokonce zpochybňovat svou vlastní příčetnost, protože se zdá, jako by se realita začínala měnit a přetvářet. Proč je ale Eve jediná, komu to přijde divné a jak s tím souvisí tahle podivná rodina? Chápu, proč se spoustě lidí příběh nelíbil, ale já si čvachtala blahem. Bylo to přesně něco, co miluju. Neočekávané zvraty a trošku hraní si s jinými realitami a tak trochu psycho. Já jsem spokojená na maximum a dovedla bych si to představit i jako skvělý film. Doporučuji všem, kteří mají rádi hororové psycho příběhy.

Přiznám se, že jsem čekal klasičtější domácí invazi, která by byla jednoduchá a přímá, ale holt jsou i příběhy, kde se stírají hranice mezi realitou a fikcí a musí se u nich přemýšlet. Je totiž fajn trhnout se od mainstreamu a příjít s něčím neotřelým - třeba jako zakomponovat do knihy Morseovu abecedu, díky níž pak dostává samotný závěr zcela nový rozměr. Skvělá práce! A pamatujte na to, že až Vám u dveří zaklepe kdokoliv s tvrzením TO BYL NÁŠ DŮM, bez rozmyslu mu zabouchněte před nosem!