To byl jen vtip… - Průvodce moderní sebeobranou proti shazování, zesměšňování a manipulaci

S touhle knihou se můžete něco naučit, ocení ji každý, bez ohledu na věk nebo pohlaví, protože snad každý se minimálně jednou setká se zesměšňováním ze strany ostatních. Musím ale uznat, že “1. díl” se mi líbil o něco víc, dal mi víc. Komunikace je ovšem důležitá, a díky ní můžeme předejít situacím, v nichž je třeba využít znalosti z jejich první knihy.

Autorský tým jsou manželé věnující se tématu sebeobrany a toto téma zajímavě převedli do situací, které se netýkají obrany fyzické, ale spíše obrany sociální. Je to v podstatě soubor rad a doporučení, jak reagovat v situacích, když vás například nadřízený v práci shazuje nebo na váš účet dělá sexuální narážky. A také popis příčin, které k těmto jevům vedou. Knihu ocení především ženy, neboť velká část v knize popisovaných problémů (a jejich možných řešení nebo vhodných reakcí na ně) se týká právě shazování na základě pohlaví. Pro mě jako pro muže to byla zejména určitá reflexe a upozornění na to, k čemu někdy může člověk podvědomě sklouzávat. Za nejzdařilejší části považuji první třetinu knihy, kde se velmi dobře ukazuje na některá znevýhodňování (zejména) žen, která mají docela zásadní dopad, ale přitom jsou dost opomíjené (např. testování léků jen na mužích, čímž se ve výsledcích nezohlední hormonální výkyvy při menstruaci; nebo testování bezpečnostních pásů a airbagů jen na figurínách imitující tělo dospělého muže, čímž se nezohlední odlišné rozložení váhy typické pro ženské tělo). A také upozornění na nešvary (českého) systému sociálního zabezpečení (od nastavení mateřské až po výpočet důchodu), jehož nastavení nereflektuje společenské proměny a vychází z nastavení společnosti z počátku 20. století. Tyto části jsou opravdu velmi podařené a rozhodně stojí i za širší pozornost. Velmi sympatické jsou medailonky s doporučeními a postřehy psanými zvlášť pro ženy (od autorky) a zvlášť pro muže (od autora), které jsou v celé knize. Naopak za slabší považuji druhou třetinu knihy, kde se (podobně jako v jiných publikacích týkajících se rovnoprávnosti) často zaměňují obecné negativní lidské vlastnosti za projev patriarchální projev mužské nadřazenosti vůči ženám. Tak třeba jev popisovaný jako mansplaining (tj. přehnaně suverénní vysvětlování určité odborné otázky, které vysvětlující sám nerozumí) je ve skutečnosti obecně projevem přeceňování vlastní znalosti o určitém tématu, a nikoliv nutně projevem potřeby povyšovat se z pozice muže nad ženu – ačkoliv právě takto je v knize popisován. Neskutečně mě (opět jako v jiných publikacích týkajících se rovnoprávnosti) iritovaly fráze typu „to ale neznamená, že by se muž neměl chovat jako gentleman“, ačkoliv právě to je na tom to nejtěžší, neboť z vlastní zkušenosti vím, že mezi snahou o gentlemanstvím a mezi nedůvodným podceňováním ženského protějšku často bývá velmi tenká hranice (nehledě na to, že gentlemanství/kavalírství ze své podstaty vychází z hodnot patriarchátu, který je v krize středobodem kritiky). Celkový dojem z knížky příznivý, byť ji asi ocení spíše ženské čtenářky.