Tichý bojovník

Obálka knihy je zavádějící - působí jako přebal nějakého erotického románu, ve vší úctě. Zkrátka podle obrázku bych čekala něco úplně jiného. Podle mého názoru to knize velkou službu nedělá. Co se týče obsahu, autorka se chopila velmi silného tématu, nutí nás přemýšlet, jak bychom se v případě vyslechnutí podobné diagnózy zachovali my sami. Přesto některé dialogy působí nepřirozeně, lehce kostrbatě, těžko si představit, že takhle strojeně mezi sebou někdo v reálu hovoří. To ale nebrání tomu, abychom Danielovi celou dobu fandili, byť určité pochopení zasluhuje i Silva. Danielova proměna v přírodního člověka je ale ukvapená, není důvěryhodná. Možná to chtělo víc "problémů" při léčbě, nevím. Snad i proto mi na závěr nepřipadá, že by jeho povaha nějakou zásadnější proměnou prošla a upřímně moc nevím, co na něm jeho "léčitelka" viděla tak úžasného. Celkově ale stojí za přečtení, není to špatné, jen působí trochu těžkopádně. To ale není nic nepřekonatelného a věřím, že autorka má slušný potenciál, téma zvolila skvělé.

Vůbec netuším, jak bych se po vyslechnutí podobné diagnózy ke všemu postavila. Ale to neví nikdo, dokud se to nestane. Rozhodně je mi Danielův přístup a jeho snaha sympatická. Ráda bych věřila, že je to tak jednoduché, jak to v knize vypadá. Danielovo uzdravování probíhá na můj vkus podezřele hladce. Všechno běží, jako lusknutím prstu vše chápe a posouvá se dál. Téměř žádné problémy, žádné krize. Ty přinese až návrat do normálního života, ale opět jsou poměrně hladce překonány. Bohužel také musím říct, že jsem se do Daniela nedokázala tak úplně vcítit, pořádně ho poznat, i když právě to bych čekala, když s ním prožíváme zásadní, niterné okamžiky jeho přeměny. Asi nejsem úplně cílová skupina nebo ke mě kniha nepřišla ve správný čas a docením ji někdy později...