Theomachia

K Válce bohů jsem došel vlastně úplnou náhodou, když jsem hledal nějakou tematickou knihu na letní dovolenou na Korfu. Nebudu lhát a rovnou řeknu, že jsem byl zprvu trochu skeptický, protože starověk miluji a s podobnými motivy s prvky fikce si už dříve zahrávala velká světová spisovatelská jména (a ne vždy to úplně vyšlo). Nicméně po dočtení více jak 500 stran (a skoro spálených ramenech) mohu konstatovat, že Petr Jaroněk stvořil vskutku kolosální epos hned s několika dějovými linkami, u něhož jsem si místy říkal, že něco takového přece nemohl napsat Čech ve 21. století. Autor chytře zvolil archaický styl psaní, nebál se jít za hranice pevninského Řecka a naplno využil fascinující starověkou mytologii s celou plejádou bohů i bájných postav, které známe z děl Homéra. Možná to je i tím prostředím, kde jsem knihu četl, ale já jsem absolutně nadšen a budu jedině rád, pokud si něco podobného budu moci znovu zase přečíst od některého českého autora či autorky.

Když mě Lucie (komentář pode mnou) - moje věčná pokušitelka - navrtala do téhle štafety vyprávěním a pěním ód na to, jak je to dokonalé, tak jsem si říkala, že to radši budu brát s rezervou, ať nejsem zklamaná. No, tak teď se k tomu chvalozpěvu přidávám i já, a to je co říct, protože my se jen tak neshodneme! Tohle byla prostě pecka. Autor zde od začátku vykresluje krvavé boje, plné padlých postav a často i těch důležitých. Já tohle můžu. Jsem ráda, když je to napínavé a já nevím, jestli můj oblíbenec přežije. Má to grády! Rozhodně stojí za zmínku dokonalé propojení fikce s reálnými historickými událostmi. Člověk si říká, jestli to třeba fakt tak nebylo, jestli nám do těch rozhodnutí někdo nekafrá, nějaká vyšší moc...Nutí to k různým spekulacím. Další obrovské plus je autorova slovní zásoba. Ta přirovnání, květnatý popis světa! BOŽÍ! Mnohdy doslova. Bohové, kteří zde samozřejmě hrají roli, jsou někdy pěkní prevíti - opět to musím říct, ale to já můžu! Nedělali vše pro lidské blaho, nebyli ochrannou rukou nad námi, smrtelníky, ale měli své problémy, své mocenské machinace, až se stalo nevyhnutelné - Theomachia. No mohla bych vám tady básnit do aleluja, ale myslím, že je jasný, že tohle je pecka a že to zkrátka chcete číst! Dokonalé postavy, kdy si nebudete moct vybrat, komu fandit, dokonalý svět, skvělá mluva! Jednoduše moje top kniha tohoto roku (a to mám přečteno fakt hodně).