Temné nadání – Zlatá klec

MOCNÍ NAD OBYČEJNÝM LIDEM Mocní mají nadpřirozené schopnosti, které říkají Síla. Mohou mazat myšlenky, vyvolat davovou nevolnost, vyhodit věci do povětří, stavět budovy, prostě téměř cokoli. Obyčejní lidé jsou prakticky jejich otroky. Každý člověk musí absolvovat 10 let nucených prací, při nichž ztrácí veškerá svoje práva. Kniha je vyprávěna z pohledu členů rodiny Hadleyových Luka a Abi a občas někoho z Jardinů (mocní). Děj mi připadal trochu strohý, vlastně jsem na začátku očekávala úplně jiný směr vývoje např. co se týče Gavarovi dcery… O postavách bych ráda věděla víc, o Síle, o celém tomto světě. Překvapil mě jeden okamžik, nečekané odhalení… Pro mě průměrnější fantasy, ale docela mě zajímá, jak to bude pokračovat :-)

Za mě to je zatím největší zklamání roku. Na Zlatou klec mne nalákala recenze od Míši z Radši knihu, která se rozplývala nad tím, jak magie a pracovní tábory skvěle fungují, nemohla se od knížky odtrhnout, postavy jí přišly sympatické a taky podle ní autorka umí poutavě psát.. A mě přijde, jako bychom každá četly jinou knížku. Ke čtení jsem se nemohla dokopat, byl to pro mě skoro trest. Ačkoliv se v knize dělo relativně dost věcí, nemohly mi být víc ukradený. Ani o jednu z postav jsem se nezajímala, snad kromě Psa a ten měl zatraceně málo prostoru. A bohužel nejvíc mě na tom otravoval právě styl psaní autorky. Vic Jamesová si mne vůbec nezískala. Střídání postav a jejich množství (těch, které vyprávěly děj) bylo zbytečně moc, neměla jsem pořádně přehled kdo je kdo a kde se nacházíme tentokrát. To opravdu záživné a zajímavé, co mne donutilo zvýšit hodnocení z bodu mrazu, bylo až posledních 50 stránek, kdy se konečně děj trochu rozjel.. Ale na mne už je to trochu pozdě. Člověk by si řekl "je to první díl série", ale takových jsem četla už dost, takže vím, že se dají napsat i lépe. Já tedy rozhodně neplánuji číst její pokračování. Přemýšlím, komu bych tuhle knížku doporučila, ale po pravdě nemám nejmenší tušení. Knížka mi přivodila čtecí krizi a to nepřeju nikomu, ani své největší nemesis.

Zlatá klec určitě nebude patřit k mým oblíbeným young adult seriíím, ale s dalším dílem jí dám určitě šanci. Špatné čtení to není; dystopický svět, magie a pracovní tábory, to vše jsem si nedovedla představit pohromadě, ale ve výsledku to vše do sebe zapadalo. Líbily se mi kapitoly vyprávěné z pohledu několika postav, příběh tak nebyl jednotvárný. Co mně vadilo, byly některé nedotažené myšlenky samotného konceptu knihy, některé počiny postav, které by měly nějak zasáhnout děj, vůbec neměly na posun příběhu vpřed žádný vliv. Možná se to změní ve druhém díle, tak si na něj počkám.