Temná svatba

První díl mě bavil a navnadil. Bylo to zase jiné pojetí starých známých pohádek a ten styl i svět mi opravdu sedl. Proto mě zarazilo, jak moc jsem bojovala se začátkem druhého dílu. Chvíli mi trvalo se zorientovat co se děje a proč a moc mě to nebavilo. Vlastně docela trvalo než se děj posunul od neustálých pokusů o útek a dohod a začalo se dít i něco záživného. Zkrátka se mi to četlo mnohem hůř než jednička a trvalo mi se do toho ponořit. Pak to ale vzalo docela sešup. Možná až moc. V knize je toho natřískáno opravdu hodně. Ať už soubojů, intrik, pohádkových postav a kliček. A chvilkami jsem si říkala, ž je to možná i zbytečně moc a působilo to překombinovaně. Na druhou stranu se mi líbilo, jak tu autorka pracuje s prvky starých pohádek. Ty staré známé základy pohádek jsem znala a snad každý, kdo je zná ví, že jde spíš o horory než o pohádky. A tady se to povedlo krásně našroubovat a doplnit tak, aby to sedělo do příběhu. Místy to bylo krvavé a surové, přesně jako ty "pohádky" a právě to se mi docela líbilo. Jen jsem si vážně myslela, že půjde jen o duologii. Přišlo mi, že by se sem to završení už hodilo. Protože vážně nevím, co všechno chce autorka ještě nacpat do třetího dílu. Ale počkám si na to.