Tátovy historky aneb Můžeš prosím vykoupat děti?

Vůbec jsem netušila, že se o koupání dětí dá napsat kniha. Nemyslím odbornou příručku pro rodiče, ale beletrii. A přece. I když vlastně je to tak trochu příručka taky. Každý, kdo má malé děti, moc dobře ví, že večerní koupání umí být pěkně zdlouhavá disciplína. Naštěstí jsou tady tatínci, kteří dokážou i z obyčejného koupání udělat velké dobrodružství. Pro děti je to neskutečná zábava, maminkám z některých nápadů možná občas vstávají vlasy hrůzou. Je to oddechová jednohubka, která vykouzlí úsměv na tváři už po pár stránkách. Mně se to stalo téměř okamžitě, takže kniha svůj účel rozhodně splnila. Vedle humorných situací je ale také o smíšeném manželství, o stěhování a zabydlování a připomene i covidovou dobu, kdy jsme byli všichni zavření doma stejně jako čtyřčlenná rodina v této knize. Velkou radost mi udělaly ilustrace. Nejsou jen na obálce, ale několik krásných celostránkových najdete i uvnitř knihy. Moc mě bavily a hned se mi spojily s knihou Jedém, Jéňo!, kterou Aliona Sasková také ilustrovala a kterou zrovna čteme s mojí čtyřletou dcerou. A i když nejsem úplně zkoumavý čtenář, občas jsem v textu narazila na nějakého toho šotka. Moc se mi líbil i samotný závěr knihy, který se podívá trochu do budoucnosti. A musím říct, že příhody pana Mydlinky a Koupátka bych si klidně dokázala představit i jako samostatnou dětskou knížku. S ilustracemi od Aliony by podle mě měla velký úspěch.

Ženský a mužský svět. Někdy může dojít i ke střetu. Obzvláště, pokud se to týká výchovy dětí. A co teprve takové večerní koupání! Někdy je to totiž nadlidský úkol. Tátové v nesnázích si však vždycky dokáží poradit. Pokud jste si prošli fází malých dětí, tahle knížka vás vážně pobaví. Najdete tu své zážitky, své vzpomínky. U čtení se budete smát i „znalecky“ pokyvovat hlavou. Je to milé, vtipné a ze života, i když si troufám tvrdit, že vás příběh i překvapí. Je tu totiž nečekaný vývoj i rozuzlení. Pro mě vážně originální a vůbec jsem něco takového nečekala. Do příběhu jsem se dokázala ponořit a celý děj se mi před očima odehrával jako film. Ač tu máme v textu pár neobvyklých momentů (třeba oslovování hlavního hrdiny), četlo se to naprosto samo, je to svižné, má to spád. Klidně bych ještě přidala pár stránek a v příběhu tak strávila ještě nějaký ten čas. Knížka pro mě byla milým překvapením a zároveň splnila, co jsem od ní očekávala – mohla jsem na pár hodin „vypnout“ a užívat si zábavné tátovy historky.