TARZAN

Tuto knihu bych na první pohled určitě nepolíbila. Opravdu ne – obálka mě nechala chladnou, název mě nijak zvlášť neoslovil. Ale jakmile jsem se začetla… naprosto jsem se do příběhu udělala. Byla to láska na druhý, třetí a každý další pohled. Příběh je originální, neobvyklý, poučný, překrásný a smutný zároveň. Autorka, Nikola Francová, píše s takovou lehkostí a humorem, že i ty nejtěžší momenty nepůsobí zdrcujícím dojmem – a přesto vás zasáhnou hluboko. Celou dobu mě obklopoval všudypřítomný strach, láska a obrovská dávka nesobeckosti. Smála jsem se, plakala, přemýšlela, hltala slova – a cítila jsem se naprosto pohlcená. Je to kniha, kterou si budu pamatovat dlouho. Překrásná, dojemná, silná. Skvělé,paní spisovatelko. VŠEM VÁM JI VŘELE DOPORUČUJI!!!!!

Obálka prodává knihu. Myslím, že to bude jeden z důvodů, proč má tato kniha tak málo hodnocení a proč se nedostane ke všem čtenářkám, které by mohla oslovit. Název tomu taky moc nepomohl. Mě kniha oslovila hlavně tématem, které bylo strašně zajímavé, originální a poučné. Určitě jsem si ráda takovou knihu přečetla a o té "situaci" něco nového dozvěděla, protože hádám, že byla servírována fakta. K té literární stránce mám jisté výhrady, protože už jsem několik romancí, kde je nemoc v hlavní roli četla a roztrhaly mě na kusy, což se tady z nějakého důvodu nestalo. Myslím, že to je hodně těžká disciplína a autorka musí být zkušená. První, co mě zarazilo, jak celá situace ohledně toho průšvihu proběhla v klidu. V knihách se lidi brutálně hádají kvůli maličkostem a tady to vyznívalo, že pět let sekala Christina dobrotu a jednou udělala chybu, tak co. Já jí to nedokázala odpustit. A tak mě leckdy docela svým chováním štvala. Jak si vůbec mohla to či ono dovolit nebo jak si mohla stěžovat na to, že je v tom průšvihu cizí vinou? Charaktery obou postav pro mě byly mírně neuchopitelné. Nějak jsem je na začátku vnímala a pak se často chovali v rozporu s tou mou představou o nich. Kdybych měla popsat jejich charaktery, tak vlastně nevím. Životně důležitá rozhodnutí byla udělána strašně rychle, leckdy k tomu stačil jeden rozhovor. Stejně tak Kylovo usmíření s otcem. Možná to chtělo víc stran. I přes nedostatky, které vnímám, jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a hodnotím poměrně vysoko. Je to moje první kniha od autorky a určitě ještě po nějaké další sáhnu.