Tanečnice

Čtyři ženy, čtyři dávné kamarádky…Klaudie, Vendy, Laura a Táňa, tanečnice, které spolu vystupovaly, před 10 lety se přihodilo něco, co je rozdělilo…v přítomnosti přichází Klaudie s návrhem nacvičit barokní tanec ze dvora krále Ludvíka XIV. Najímá si nejlepšího choreografa Olivera, ten má ale několik podmínek, hlavní je, kdyby z jakéhokoliv důvodu odstoupil, ony to dotáhnou do konce. Jedna věc je trénovat tanec, druhá a to je ta složitější věc, je vyrovnat se s dávnou událostí. Táňa zaplatila vysokou cenu a tak probíhá mezi ní a Klaudií vysoké napětí, které se promítá do zkoušek tance. Skloubit práci, rodinu, domácnost, soukromé životy také není lehké. Klaudie si jde tvrdě za svým, Laura se bojí, že zůstane na ocet, Vendy má po krk starostí o své tři dcery a manžela, nekončící kolečko domácích prací a Táňa se musí postavit na nohy a minulost nechat za sebou. S každou zvlášť prožíváme její problémy, vztahy a vzpomínkami se dozvídáme minulost. Ani přítomnost není růžová, každá se vyrovnává s něčím. Nemoc, bydlení, nefunkční manželství, je zajímavé pozorovat jak se s tím vyrovnávají. A přichází samozřejmě špatné lidské vlastnosti, jedna závidí druhé, každá má něco, co té další chybí…román ze současnosti se silnými ženskými hrdinkami. Je spíše smutný, humoru tam tentokrát moc nebylo. Čtivý román, který vás donutí přemýšlet.

Román od Terezy Herzogové spojuje osudy čtyř ženských postav s uměleckým prostředím – hudbou a tancem. Nic podobného jsem ještě nečetla a musím zdůraznit, že mě kniha velmi nadchla, po stránce dějové a popisné – především si cením popisu tanečních technik, barokních skladeb a co bych zde vypíchla, je dějová souhra mezi jednotlivými postavami. Každá má v knize dost prostoru, přesto je tam hlavní zásadní bod, který se točí pouze kolem jedné z nich.   Táňa, Klaudie, Vendy a Laura. Čtyři kamarádky a bývalé členky taneční skupiny Lukrécie. Dnes žijí své životy. Táňa hraje na housle ve filharmonii, Klaudie je učitelka a vede kurz tance, Vendy má tři holčičky a vlastní svatební salón a Laura je sestrou v andrologické ambulanci a má smůlu na chlapy. Všechny čtyři pojí láska k hudbě a tanci, k tomu, co dříve milovaly. Když se po 10 letech mají opět shledat a cvičit barokní tanec na vystoupení, objevují se mezi nimi napjaté vazby, skrytá tajemství a nad celou knihou visí otázka, proč se vlastně tehdy jejich taneční spolek rozpadl.   V knize se mi líbí prokládání životů všech postav. Autorka poukazuje na životní dilemata a osudy, přešlapy a odpovědnost vůči svým rozhodnutím. Dominantou knihy byly partnerské vztahy a krize, předně si cením, že autorka otevírá společensky nepřijatelnou věc, kterou zde nemohu plně zmínit, abych neprozradila podstatu děje.   Dále bych znovu zmínila ten jistý nádech uměleckého prostředí a popis barokního tance skrze Braunovy sochy, které můžete spatřit v areálu Hospital Kuks. Je to alegorie Ctností a Neřestí, z nichž Hněv, Pýcha, Obžerství a Lehkomyslnost jdou ruku v ruce s našimi hlavními postavami.   Moc pěkně napsané. Všem doporučuji!