Taková jsem byla

Po přečtení první kapitoly jsem si myslela, že se příběh bude ubírat úplně jiným směrem. Takže to pro mne bylo překvapivé, bylo to děsivé, bylo to duši drásající, bylo to smutné, bylo to rozčilující. Po většinu času jsem měla chuť s Eden zatřást, říct jí: "Tohle nedělej, nemusíš to dělat!" Ale taky jsem měla chuť ji obejmout a říct: "Poslouchám Tě, můžeš mi všechno povědět." Nejvíc mě asi udivovalo chování všech dospělých kolem ní. Ale zároveň jsem tomu věřila, věřila jsem, že takhle se to v životě opravdu může dít. Hodně emotivní čtení.

Silný příběh. Hodně emotivní čtení. Jako mnoho dalších čtenářů jsem byla v šoku, co se Eden stalo, jak to prošlo, že to nedokázala říct a nakonec v bolesti, kterou již nedokázala zvládat začala ubližovat i lidem v okolí, co ji měli rádi. Uchopit emoce tohoto příběhu pro mě bylo náročné. I tak psáno velmi čtivě, že hltáte stranu za stranou. Příběh není pouze o to, s čím se musí vypořádat Eden, ale i o tom, jaký životní zmatek čeká na ostatní, když se dozví, co udělá člověk, kterého brali jako součást vlastní rodiny. Josh měl neskutečnou trpělivost s Eden, neumím si představit, že by si to vše nechal líbit. Poučný příběh, který stojí za to číst.