Tajný večírek

Já asi nejsem ten pravý člověk na detektivní série o mnoha dílech. Sice, když některé po pár dílech končí, tak jsem smutná (Robotham, Ohlsson), ale upřímně, asi mi to vyhovuje lépe, než ty mnoha dílové, s jednou výjimkou potvrzující pravidlo, a tou je Kate B. z amišské série, samozřejmě:-), tam budu pokračovat. A tak jak jsem přestala číst, po čase, Angelu M. a Roberta B., začíná se u mě čtenářsky smrákat i nad touto sérií. Nechci působit nevděčně, ale to je pořád tak stejný:-), jako ty kabáty na přebalech, jen barva se změní. A s pokračujícími díly se osobní linky vyšetřovatelů nastavují různými osobními peripetiemi, které mě moc nebaví. Ale... vím o sobě, že absolutně nejsem sledovatelka nekonečných seriálů, žádný neznám a mám často problém i s vícedílnými, takže chyba bude na mém přijímači. Většina čtenářů je nadšená a hodnocení má tato série skvostné. Mě opět zamotaný případ, s množstvím postav, kdy jsem se vracela, kdo je kdo a tradičně složitým koncem, který zase dovysvětluje, nenadchnul. Čtivé to je pořád, na rozdíl, od mnohých, mi Lottie nevadí, spíše naopak, ale je to strašně dlouhé, zbytečně složité, ztrácí to napětí a odkud vítr vane bylo , tentokrát, jasné celkem brzy. Nevím, možná se k sérii, po čase, vrátím, třeba mi bude Lottie, její rodina a její tým chybět.

Již po jedenácté a pořád mě to baví. Tajný večírek mě chytil hned od prvních stran a četla jsem s velkým zaujetím. Patricia Gibney skvěle dávkuje napětí, míchá a graduje děj. Oblíbila jsem si rodinu Lottie Parkerové, i její maminku Rose, která i u tohoto vyšetřování přidělává Lottie starosti. I její milý Boyd je v Malaze, dává Lottie pouze rady po telefonu, ale na závěr jsem se dočkala krásného setkání. A co se stalo na tom tajném večírku ? To si přečtěte sami, ale bylo to děsivé a moc, moc smutné, hlavně když oběťmi jsou téměř děti. Těším se na další případ. Jaký kabátek bude mít Lottie na obalu ? Žlutý ?