Tajná večeře

Autor je asi vegan, jinak by nemohl napsat něco tak znechucujícího k pojídání masa nejen lidského. Stylem svižným, vtipným, opravdu se místy přibližujícím Kingovi, dokáže vyprávět svůj morbidně zvrácený příběh tak, že by tomu i jeden uvěřil. Závěr se také vydařil a tak doufám, že se brzy dostanu i k jeho Báječným dnům příp. k jeho dalším dílům.

Nechala jsem se utáhnout na nudli. Dala svému oblíbenému uživateli palec za komentář a rezervovala knihu v knihovně. A až když jsem otevřela, zjistila jsem, že je to kniha od stejného autora jako Báječné dny. To není poděkování, ale "oh shit"... Kniha to špatná není, to věru ne. Vždyť jsem jí dočetla! (Narozdíl od knihy Báječné dny.) A byla jsem schopná najít hodnocení na škále od nuly do pěti! (Spoiler...těžké rozhodnutí to nebylo.) Ale zbytek a to ostatní mi uniklo. Mít v oblibě lidi (ani živý ani vařený), určitě nadšeně klikám pět hvězd. Ale během čtení jsem si hodně rychle vzpomněla, proč jsem autorovu první knihu nedočetla...